Židovská brána

Židovští textilní podnikatelé.

Historie židovského osídlení Brna má své počátky ve 13. století (seznámit se s ní můžete v rámci naší židovské stezky), nicméně do dějin brněnského průmyslu Židé výrazně zasáhli až po roce 1848.

V revolučním období byl totiž zrušen diskriminační zákon, který jim do té doby nedovoloval zakládat podniky v Brně, a proto museli výrobu provozovat v menších městech a vsích na moravském venkově – na jihu v Bučovicích, Ivančicích či Mikulově, na severu ve Svitávce či Boskovicích.

S uvolněním poměrů se jim však podařilo založit nové vlnařské továrny přímo v průmyslovém centru, kde byl dostatek dělníků i klíčové napojení na železnici, a kvalitou své produkce brzy dostihli místní konkurenci.

Jména prvních židovských podnikatelů – Auspitz, Bauer, Beran, Fuhrmann, Gomperz, Hecht, Kafka, Löw, Löw-Beer, Samek, Skutezky, Stiassni, Strakosch, Tugendhat, Weinberger – se pak zapsala nejen do průmyslových, ale také do kulturních dějin Brna, potažmo jihomoravského kraje.

V ústí Masarykovy ulice kdysi stávala pozdně gotická židovská brána, na jejíž výstavbě se podílel Anton Pilgram, která však byla při stavebních úpravách města v roce 1835 strhnuta. Vidět ji nyní můžeme už jen na reliéfu na fasádě domu číslo 37.

Cestou k dalšímu zastavení si však můžeme připomenout i jiné památky spojené s židovským osídlením města, které už dnes neexistují.

Byl to například nejstarší židovský hřbitov, který musel ustoupit stavbě brněnského Hlavního nádraží, nebo překrásná židovská synagoga, navržená vídeňskými architekty J. Romanem von Ringem a A. Schwendenweinem von Lonauberg v novorománském stylu, která stávala na rohu ulic Přízovy a Spálené. Architektonicky cennou stavbu z roku 1855 bohužel v předvečer Hitlerovy návštěvy Brna dne 16. března 1939 vypálili stoupenci národního socialismu, a na jejím místě (i přes poválečný slib magistrátu, že se zaslouží o pietní úpravu prostranství) dodnes zůstává jen prázdná proluka čekající na své využití.

Dnes jedinou brněnskou synagogu Agudas Achim, pozoruhodnou také díky svému střídmému funkcionalistickému pojednání od architekta Otto Eislera, pak můžete spatřit v ulici Skořepka.