-
Z paláce se zachoval jen portál zdobící dům na nároží Josefské a Masarykovy ulice.
-
Hugo Franz Salm-Reifferscheidt pozdvihl úroveň podnikání v Brně.
-
První, světové produkci konkurenceschopné spřádací stroje.
Sídlo svobodných zednářů.
Brněnský textilní průmysl na konci 18. století utěšeně vzkvétal, ale co do významu se zdejší produkce zdaleka nemohla rovnat výrobkům z vyspělejších západních zemí. Primát v tomto ohledu držela především Británie. Tu si za cíl své dobrodružné výpravy vybral Hugo Franz Salm-Reifferscheidt (1776–1836), syn majitele rájeckého a blanenského panství a zakladatele brněnské zednářské lóže zvané Zur aufgehenden Sonne im Orient neboli U vycházejícího slunce na východě, starohraběte Karla Josefa Salm-Reifferscheidta.
Mladý Hugo Franz, inspirovaný myšlenkami svobodných zednářů, se v roce 1801 rozhodl pozdvihnout úroveň místního podnikání a vypravil se na tajnou výpravu do Anglie, aby zde uloupil plány tehdy nejmodernějších textilních strojů. V převleku za dělníka se nechal zaměstnat v několika fabrikách a postupně získal 18 plánů ke všem tehdy známým spřádacím strojům. Na vlastním těle je posléze pašoval domů a riskoval tak velmi tvrdý trest – na vývoz strojů či jen jejich plánů bylo embargo, za nějž anglické soudy udělovaly doživotní žalář v australské Botany Bay.
Moravskému šlechtici se však podařilo obelhat celníky a přes Hamburk se dostat zpět do Brna, kde založil Verein zur Anlage einer Wollen-Maschinen-Spinnerei nach englischer Art čili Společnost pro zřízení strojní přádelny vlny na anglický způsob, a roku 1804 v přádelně Hopf und Bräunlich na Cejlu a v Maillardově manufaktuře na Údolní ulici uvedl do provozu první, světové produkci konkurenceschopné spřádací stroje. Úroveň brněnských vlněných tkanin se v několika následujících letech natolik zvýšila, že začaly být žádány nejen v habsburské monarchii, ale poptávka po nich vzrostla i v ostatních evropských zemích.
Jedenáct plánů se dodnes dochovalo ve fondech knihovny rájeckého zámku. Tvoří unikátní soubor dokládající jak úroveň technologie strojního zpracování vlny na přelomu 18. a 19. století, tak cíle a prostředky tehdy ojedinělé průmyslové špionáže.
Starohrabě Hugo Franz Salm-Reifferscheidt se však o pokrok zasloužil i v několika dalších oborech. Pro brněnskou kulturu bylo jistě nejvýznamnějším počinem založení Františkova muzea roku 1817, avšak výrazně se také zasadil o zdraví moravského lidu. Na svém panství zavedl očkování proti neštovicím a vzteklině a říká se, že nedůvěřivé vesničany přesvědčoval tak, že první vakcínu aplikoval sám sobě. Pověstnými se staly také jeho chemické pokusy v zámecké laboratoři i jeho výzkumná expedice na dno propasti Macocha v Moravském krasu.
Salmovský palác, kde trávil mnohé dny svého plodného života, musel bohužel ustoupit regulaci vnitřního města, dnes se z něj zachoval jen portál zdobící dům na nároží Josefské a Masarykovy ulice.
