Četnické humoresky
-
Jeden z nejúspěšnějších seriálů České televize
-
O Četnické pátrací stanici s Tomášem Töpferem v hlavní roli
-
Natáčení v Brně: Špilberk, Lužánky a Denisovy sady, Jurkovičova vila, Vila Löw-Beer, kostel sv. Jakuba, Kamenná kolonie a další
O SERIÁLU
Nejrozsáhlejší (39 dílů) a jeden z nejúspěšnějších (TýTý za seriál roku 2005) projektů brněnského studia České televize vzešel z námětu policejního historika Michala Dlouhého. Na pozadí objasňování drobných kriminálních případů nám Četnické humoresky představují nejen činnost ojedinělého prvorepublikového bezpečnostního útvaru – Četnické pátrací stanice, ale i osobní život jejích jednotlivých příslušníků. Život, do kterého pochopitelně zasahuje i politická situace 20. a 30. let minulého století. Společným rysem všech epizod je nejen účast předních herců, ale především shovívavý nadhled tvůrců. Inu – humoresky.
- televizní seriál
- Česko, 1997–2007
- natáčení v Brně: Jaselská kasárna (již neexistují), Špilberk, Lužánky, Denisovy sady, Jurkovičova vila, Vila Löw-Beer, kostel sv. Jakuba, Kamenná kolonie, ulice Schodová, Mozartova, Biskupská, Bratří Čapků a Květná, Hlavní nádraží, Mahenovo divadlo, Petrov, hrad Veveří
- použité fotografie: Česká televize Brno
- námět: Michal Dlouhý
- scénář: Antonín Moskalyk, Miloš Fedaš, Petr Zikmund, Drahoslav Makovička, Josef Souchop, Hana Slavíková
- režie: Antonín Moskalyk, Pavlína Moskalyková – Solo
- hrají: Tomáš Töpfer, Ivan Trojan, Petr Kostka, Erik Pardus, Zdeněk Junák, Stanislav Zindulka, František Švihlík, Josef Apolenář, Alena Antalová, Libuše Šafránková, Andera Elsnerová, Vlasta Peterková, Zdena Herfortová, Jiřina Lesenká a dalších 892 herců.
O MÍSTECH NATÁČENÍ
Hrad Špilberk
Hrad Špilberk, jedna z typických brněnských dominant, byl založen kolem poloviny 13. století na nevysokém příkrém skalnatém vrchu, tyčícím se ve výšce kolem 220 metrů nad mořem, bezprostředně nad historickým centrem města. Postupně procházel mnohými úpravami, až byl v polovině 18. století přebudován na nejmohutnější a také nejvýznamnější barokní pevnost na Moravě. Proslulý je především svým vězením – kasematy.
Park Špilberk
Městský park Špilberk o rozloze 17 ha je nejvýznamnějším brněnským parkem založeným městskou správou a jako jedinečná památka zahradního umění je spolu s hradem Špilberk prohlášen národní kulturní památkou. Ve středověku byly horní svahy kopce Špilberk z obranných důvodů holé, dolní svahy byly osázeny vinicemi a ovocnými sady. Krajinářský park v romantickém slohu byl založen z podnětu brněnského starosty Christiana d’Elverta v letech 1861 až 1862. Nyní o park pečuje Veřejná zeleň města Brna.
Park Lužánky
Lužánky o rozloze 20 hektarů jsou nejstarším pro veřejnost otevřeným městským parkem v českých zemích, nejvýznamnějším brněnským parkem a jsou prohlášeny kulturní památkou. Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 věnoval císař Josef II. dne 9. 9. 1786 bývalou Jezuitskou zahradu brněnským občanům pro zřízení městského veřejného sadu. Původní sadové úpravy parku byly ve stylu francouzském, posléze byl park přebudován do podoby přírodně-krajinářské tak, jak jej známe dnes. Nyní o park pečuje Veřejná zeleň města Brna.
Denisovy sady a park Studánka
Denisovy sady a park Studánka, dříve park Františkov, jsou prvním veřejným parkem v Čechách a na Moravě založeným veřejnou správou v letech 1814–1818. V roce 1818 byl na ploše bastionu postaven obelisk na počest císaře Františka I. a park byl pojmenován Františkov. Prodloužení Husovy ulice v letech 1939–1941 rozdělilo park na dnešní Denisovy sady a Park Studánka. Krajinářské parky s klasicistními stavbami v sousedství areálu národní kulturní památky Petrov jsou prohlášeny kulturními památkami a rekonstrukce parku obdržela Grand Prix Obce architektů. O park pečuje Veřejná zeleň města Brna.
Jurkovičova vila
Jurkovičova vila je jednou z nejvýznamnějších architektonických památek přelomu 19. a 20. století v Brně. Spolu s realizacemi Jurkovičových návrhů na Pustevnách, v Luhačovicích a na zámku Nové Město nad Metují tvoří páteř jeho dochovaného díla v České republice. Tato architektonická památka má pro secesní Brno stejný význam jako vila Tugendhat pro Brno funkcionalistické. Spadá pod správu Moravské galerie v Brně, která ji také zrekonstruovala.
Vila Löw-Beer
Vila Löw-Beer patřila v letech 1913–1939 Alfredu Löw-Beerovi, židovskému velkoprůmyslníkovi a obchodníkovi s textilem, který věnoval část pozemku vily své dceři Gretě. Ta na jeho horním konci společně s manželem Fritzem Tugendhatem vybudovala Vilu Tugendhat.
V památkově obnovené secesní Vile Löw-Beer je umístěna expozice nazvaná Svět brněnské buržoazie mezi Löw-Beer a Tugendhat, kterou doplňují krátkodobé výstavy v galerii Celnice. Pobyt návštěvníkům zpříjemňuje kavárna Celnice, k dispozici je i knihovna. O víkendech se zde konají komentované prohlídky technického zázemí vily. Vila spadá pod Muzeum Brněnska.
Kostel svatého Jakuba
Historie pozdně gotického kostela svatého Jakuba Staršího (Většího) nacházejícího se na Jakubském náměstí sahá až do počátku 13. století. Jedná se o významnou památku městské církevní architektury na českém území a je zde pochován obránce města proti švédskému obléhání, maršál Louis Raduit de Souches. Pod kostelem, který je od roku 1995 národní kulturní památkou, se nachází druhá největší kostnice v Evropě, hned po té pařížské.
Petrov
Na kopci Petrov se tyčí Katedrála sv. Petra a Pavla, kterou znáte z desetikorunové mince. Spolu s hradem Špilberk je nepřehlédnutelnou brněnskou dominantou, málokdo by ale tipoval, že obě věže pocházejí až z počátku 20. století. Pod monumentální katedrálou se nachází park Denisovy sady a její bezprostřední okolí má velmi intimní a malebnou atmosféru.
Kamenná kolonie
Oblast známá jako Kamenná kolonie, nebo též Kamenná čtvrť či Kamenka, je svérázná osada, která kdysi bývala nouzovou kolonií dělníků. Rozkládá se ve vytěženém kamenolomu na pravém břehu řeky Svratky. Prochází jí ulice jménem Kamenná čtvrť, z níž vybočují krátké úzké uličky k jednotlivým domům. Kolonii tvoří asi 130 historických malých domků se sedlovými střechami a miniaturními dvorečky, které si i přes různé dostavby zanechaly svůj prvotní vzhled z období svého vzniku za první republiky. V úzkých kamenitých uličkách to vypadá, jako kdyby se zde zastavil čas. Shluk uliček nabízí nejenom klid, ale i příjemné sousedské zázemí.
Jaselská kasárna
Dnes již neexistující rozsáhlý vojenský areál Jaselská kasárna ležel mezi Štefánikovou a Staňkovou ulicí a téměř na 10 let se proměnil ve filmový ateliér. Nejenže tu byla vybudována fiktivní Četnická pátrací stanice Brno se vším, co k ní patřilo, ale sídlila tu i televizní produkce, byly tu maskérny i kostymérny a mnohdy i sklad historických rekvizit. Svůj pracovní stůl tu měl i Miloš Fedaš – koordinátor natáčení, dramaturg, autor a pravá ruka režiséra Moskalyka.
ZAJÍMAVOSTI Z NATÁČENÍ
Režisér a jeden z duchovních otců Četnických humoresek, Antonín Moskalyk se konce natáčení a postprodukce svého nejrozsáhlejšího projektu nedožil (+27. 1. 2006). Jeho úlohu během poslední třináctidílné série převzala jeho dcera Pavlína, která kvůli práci na seriálu na jistou dobu přesídlila z Hollywoodu, kde žije se svými dvěma dcerami a manželem, uměleckým agentem Matthewem Solo, zpátky do České republiky. Pánem pejska Kikiny, který hraje v několika epizodách první a druhé třináctidílné série seriálu, byl právě režisér Antonín Moskalyk.