Augustiniánský klášter v Brně a Mendel

Klášter byl v Mendelově době centrem vzdělanosti.

Kromě povinností, s nimiž souvisela funkce opata, se Mendel v klášterní zahradě věnoval vědecké činnosti, výzkumu a křížení hrachu, na kterém si pomocí matematických principů ověřil pravidla přenosu dědičných jednotek. Mendelovo působení v klášteře připomíná pamětní deska od Vojtěcha Eduarda Šaffa z roku 1922, která se nachází na chodbě, pomník s portrétní sochou od Theodora Charlemonta z roku 1910 a žulový pomník z roku 1922 umístěný na nádvoří.

Augustiniáni dostali zaniklý klášter cisterciaček náhradou za svou původní budovu na Moravském náměstí, která jim byla v rámci josefínských reforem odňata. V jeho areálu se nachází bazilika Nanebevzetí Panny Marie, postavená ve stylu slezské gotiky z charakteristických červených cihel. Pod dlažbou chrámové lodi, v místě označeném korunkou a písmenem E, je hrobka královny Elišky Rejčky, zakladatelky kláštera a vdovy po českém králi Václavu II., která se intenzivně věnovala charitativní činnosti. Za povšimnutí stojí také vzácný obraz italsko-byzantského původu nazývaný Černá madona, umístěný na hlavním oltáři.

Zajímavostí je, že v původní budově klášterního pivovaru se dodnes vaří pivo, sídlí v něm totiž pivovar Starobrno.