Osmisetletá magie Zelňáku
Martin Koplík (25. 10. 2021)
Zelný trh, Zelňák, Zelné ring, nebo prostě Rynek, ale taky Krautmart, Krautec, Horní trh a nějakou dobu dokonce Náměstí 25. února. To všechno je jedno z brněnských hlavních náměstí. Náměstí velké, důležité a v mnohém fenomenální, jehož atmosféra je neopakovatelná. Místo, kde se zelenina, ovoce a květiny prodávají již od 13. století, což z něj činí trh s nejstarší tradicí ve střední Evropě a možná ještě dál.
Zelný trh panoramatický (autor Jiří Lubojacký)
Představte si místo, kam se již osm set let každý den sejdou obyvatelé z brněnského okolí, rozbalí svoje stánky, boudy a jiná prodejní zařízení a začnou prodávat výdobytky svých polí a zahrad. Ta představa je kouzelná. Prodával tu kde kdo – Češi ze severní části Brna, Němci z jeho jižních předměstí, ale myslím, že nejznámější a nejvýraznější byly Líšňačky, nebo taky Léšeny. Ty se každé ráno, ještě před svítáním vydaly z městečka Líšně, aby mohly na Krautecu prodávat zeleninu, drůbež a hlavně putru – máslo. To se potom Zelňákem neslo „Putrááá, čerstvá putra, jako mandla, kopte paničkoooo!“. O Léšňačkách se říkalo, že když jim v nůši zbylo nějaké místo, tak cestou očesaly, co se dalo, trnky, jablka, meruňky, a to potom taky prodávaly na trhu. Ale možná je to jen škodolibá pomluva, kdo ví.
V každém případě je Zelňák místem, které k Brnu patří a bez jeho existence si vlastně město ani neumíme představit. Na jaře tam najdeme sazenice všeho druhu, řezané květiny, jako narcisy a tulipány, v létě meruňky, jablka, rajčata, na podzim hlavně burčák, podzimní zeleninu a ovoce a v zimě adventní trhy. Dřív se tu ale prodávala i živá drůbež, horní část náměstí před Divadlem Husa na provázku se totiž jmenovala Kurný nebo Drůbeží trh. Jak symbolické vzhledem k názvu divadla. A tady taky najdeme jednu z brněnských uličních zajímavostí. Úzká ulička vedoucí z náměstí na ulici Starobrněnskou se jmenuje Peroutková, ano, s dlouhým „á“. Není totiž pojmenovaná po novináři Ferdinandu Peroutkovi, ale po peří, které se na Kurném trhu válelo úplně všude. Nicméně když uličkou půjdete, zjistíte, že na jednom domě je napsáno Peroutková a na druhém Peroutkova podle toho, jestli je jeho majitel informován, nebo jestli si špatně vyložil dedikaci ulice.
Zima na Zelném trhu (foto Jiří Lubojacký)
Každodenní ruch, který se na Zelňáku odehrává, taky inspiroval Leoše Janáčka, tohoto ve světě nejhranějšího českého, tedy vlastně moravského skladatele. Chodil po náměstí a poslouchal, co jednotliví trhovci vykřikují, jak se mezi sebou baví. Tohle všechno zapisoval do not, čímž vznikaly tak zvané nápěvky, které potom používal ve svých hudebních dílech. Takže mezi nápěvky můžete najít například zvolání „Husu?! Kópíte husu?!“.
Zelný trh je také místo, které bylo jako úplně první v Brně zvěčněno na fotografii. Tedy přesněji řečeno na daguerrotypii. Bylo to v roce 1841 a jedná se o nejstarší fotografii v Čechách a jednu z nejstarších na světě.
Wolfgang Amadeus Mozart (foto Jiří Lubojacký)
Když jsme u těch Zelňákových nej. Stojí zde také divadlo Reduta, které je nejstarším divadlem ve střední Evropě s nepřetržitým divadelním provozem. V roce 1767 v ní koncertoval Wolfgang Amadeus Mozart se svojí sestrou Nannerl, na což upomíná pomník od Kurta Gebauera stojící před Redutou. Tato hravá plastika zobrazuje Mistra Mozarta jako osobu s dospělou hlavou ale dětským tělem, protože dítětem vlastně nikdy nepřestal být. S jedním ulomeným andělským křídlem balancuje na klavichordu – se stejnou grácií a lehkostí s jakou skládal svoji nesmrtelnou hudbu.
U soch ještě chvíli zůstaneme. Náměstí dominují dvě – v horní části sloup Nejsvětější trojice s postavami městských patronů svatým Konstantinem a Primitivem, ze kterého si lidé dělají legraci, že je zřejmě patronem úředníků na radnici a všech jejich následovníků. Budiž mu ke cti, že on sám nebyl ani tak primitivní, jako spíše první (Primitivus z latinského Primus znamená první). Druhou velkou sochou je kašna Parnas stojící uprostřed svažujícího se náměstí. Navrhl ji rakouský barokní architekt Johann Bernhard Fischer z Erlachu a má podobu mohutného skaliska, v jehož jeskyni stojí Herakles krotící trojhlavého psa Kerbera. Název Parnas je ale nepřesný. Parnas byla totiž podle mytologie hora, na které sídlí múzy, jenže na kašně žádné múzy nejsou. Název vznikl pravděpodobně tak, že alegorické sochy, které znázorňují starověké říše Persii, Babylonii a Řecko, někdo mylně považoval za múzy a kašnu nazval Parnasem.
Sloup Nejsvětější trojice na Zelném trhu (foto Jiří Lubojacký)
A jaké jsou současné fenomény na tomhle starém trhu? Například barevné vozítko, ve kterém si můžete koupit vynikající zmrzlinu z příznačným názvem Božský kopeček. Nebo kavárna Podobrazy, která sídlí v přízemí Tržnice a svoji zahrádku má otočenou do romantického nádvoří Staré radnice. Dostanete tady skvělou kávu, ale také něco dobrého na zub. Všechny tyto dobroty si v kavárně vyrábějí sami. Toužíte po romantice nebo zajímavém ubytování? To nabízí v hotelu Anybody. Najdete jej v barokním Paláci opatů žďárského kláštera, kde celé jedno století před tím sídlila vyhlášená firma na výrobu hudebních nástrojů Josef Lídl. Dnes se zde můžete ubytovat v pokojích, které odkazují na některý z filmů světové filmové historie. Vedle v domě Hausperských z Fanalu najdeme již zmíněné Divadlo Husa na provázku, což je brněnský fenomén sám o sobě. Zelný trh má i svoji druhou tvář, která se nachází pod jeho povrchem. Návštěvník může navštívit Labyrint pod Zelným trhem, provozovaný TIC Brno, kde najde spoustu zajímavých informací, k čemu takové podzemí pod tržištěm sloužilo.
Až příště vyrazíte pro zeleninu na Zelňák, tak se jen tak projděte po tomto magickém prostoru a zkuste objevit další kousek jeho nevšedního půvabu.
Fenomén je dílem konkrétního autora (Martin Koplík), nevyjadřuje oficiální stanovisko města Brna ani TIC BRNO.
Zelenina nebo ovoce? Povězte nám, co si na Zelňáku nejraději kupujete vy?