Fenomén Brno

Méně v Brně je vždy více

Předchozí Následující

11. června 2020

Brno je ztělesněním zlatého pravidla, že méně je někdy více. Dokazuje to jeho samotná existence a fakt, že místní neodešli za lepšími platy a vyhlídkami do Prahy či Vídně. Brňané jsou vlivem svého města střídmější, rozumnější a jednou nohou v permanentním zenu. Život v tzv. moravské metropoli je prostě uvolněnější, udržitelnější a je tomu tak odjakživa.

První historické doklady brněnského pohodářství najdeme zakódované už v mytologii. Legenda o kole praví, jak řemeslník z Lednice v Brně narazil. Vyhrál sice sázku, když dokázal vyrobit kolo a dovalit je do města v jednom dni, následné společenské odsouzení mu však přivodilo nuzný konec v bídě. Brňané prostě nemusí snaživce, kteří jedou příliš na výkon, nařkli ho z paktování s ďáblem a další práci už nedostal.

Tradiční umírněnost také Brnu zajistila jednu z jeho ikonických architektonických památek – portál Staré radnice. Konšelé se prozíravě rozhodli věhlasnému  kameníkovi Pilgramovi zaplatit méně a ten jim zato odevzdal křivé gotické fiály. Co se prve mohlo zdát jako kaz na kráse, se časem projevilo jako jedinečný magnet na turisty. Kdo si po návštěvě Brna nedá na Instagram fotku před Starou radnicí, jakoby v Brně zapomněl zastavit.

Playlist GOtoBRNO od Martina Hrdiny

Časostroj na náměstí Svobody

Zvláštní kapitolou je čas a jeho brněnské plynutí. Např. 11 tu znamená mnohem více než 12. Během Třicetileté války obléhalo Brno švédské vojsko, a díky o hodinu dřívějšímu poledni se nakonec město zachránilo. Právě dvanáctou si seveřané zvolili jako nejzazší hodinu, do níž chtějí Brno dobýt, a pokud neuspějí, obléhání ukončí a odtáhnou domů. Když to s obranou začalo vypadat bledě, odbili na Petrově poledne už v jedenáct (mimochodem právě z této dějinné chvíle pochází dnes už legendární hláška „12? Tak to je pohoda!“ Prohlásili ji obránci, když uslyšeli zvonobití a nájezdníci se začali stahovat).

Funkcionalistická nádhera kavárny Era

„Méně je více“ je něco jako oficiální motto funkcionalismu, který se v Brně prosadil coby emblematický styl hrdých prvorepublikových Čechoslováků. Vznik první republiky zásadně ovlivnil další podobu města, jež bylo dosud převážně německé a společenskou změnu demonstrovala právě nová architektura.  Funkcionalismus odhodil dekorace, střechy, snížil stropy a ubral i zdiva. Jeden by řekl, že tak málo už je trochu moc, ale Brňané to tak chtěli, a všude. A chtějí to vlastně dodnes. Mezi znalými stavebníky se při popisu dispozic jejich domů stále užívá populárního termínu „jako Tugendhatka“.

Pravděpodobně nejpraktičtější příklad brněnské skromnosti najdete v historickém centru. Je malé. A to je jeho největší výhoda. Když si chcete projít památky, zabere to chvíli, i když to prokládáte posezením na zahrádkách. A když večer vyrazíte do baru a v tom vašem oblíbeném je plno, nemusíte se trmácet hodinu městskou hromadnou. Stačí přejít naproti nebo za roh a jste ve vašem druhém nejoblíbenějším baru. Tak se dá pokračovat až do rána a nohy vás pak rozhodně bolet nebudou.

Industriální minulost nepostrádá estetické kvality

Velké turistické destinace člověka dostávají pod tlak, že musí všechno stihnout. Vstává brzy, aby byl u východu slunce nad mořem, stojí hodinové fronty do galerií, platí nehorázné částky, aby se projel gondolou a nakonec je z toho všeho hlavně unavený.

Výlet do Brna je demonstrací osobitého vkusu, dobrodružného ducha a hlavně neskrývaného požitkářství.

Když si budete chtít jen odpočinout, nechat se překvapit nečekanými zážitky a zažít jihomoravskou pohodu, jste na správném místě. 

Možná, že až tady objevíte, co všechno Brno nabízí – progresivní divadlo, současné umění, pouliční festivaly, chrámy, hrady, trhy, tajemné podzemí, závodní okruh, kluby, ochutnávkové pivnice, designové vinné sklepy a to bez front, s místními, kteří vám klidně doporučí, kde to žije.

Luxusní vila po luxusní rekonstrukci

Pokud je v Brně přece jen něco, co vidět musíte, je to vila Tugendhat. Jenže ji sem jezdí obdivovat z celého světa, takže je na měsíce vybookovaná. Učí se o ní každý student architektury na světě a projít si ji je úžasný zážitek. Nenechte se odradit a zkuste štěstí. Říká se, že když tam zatelefonujete, může se ukázat, že někdo zrušil rezervaci a dovnitř se dostanete. A kdyby ne, vždy se dostanete alespoň do zahrady, kde si to můžete užít po brněnsku – v klidu, vleže na sestříhaném trávníku a s rukama pod hlavou.

Stává se, že si návštěvníci pobyt v Brně prodlouží a byly zdokumentovány dokonce případy, kdy už tu zůstali nadobro. Pokud se přesto musíte vrátit domů, dovezte blízkým (i sobě) místní ručně dělanou čokoládku, která patří mezi světovou špičku. Na ledničce sice nedrží, ale vrátí vás náladou do Brna.

Prohlédněte si galerii brněnských detailů fotografa  KIVY

Radši to ani nesdílejte a nechte si Brno pro sebe.