František Ondřej Poupě v Brně zachránil světu pivo
24. září 2020 (Filip Vrána)
Brno má spoustu zpola zapomenutých velikánů, kterými by se mohlo chlubit. Na prohloubení širšího povědomí o zakladateli genetiky G. J. Mendelovi se už pracuje, ale že v Brně působil nejslavnější sládek české historie František Ondřej Poupě ví jen málokdo. Jedna busta při vjezdu do areálu bývalého městského pivovaru na Šilingrově náměstí nestačí a žíznivý konzument piva s názvem Poupě o pár set metrů dál na náměstí Jakubském patrně ani neví, koho toto pivo má připomínat.
Těch důvodů je ale celá řada, vždyť sládek Poupě v mnohém předstihl dobu. Odborníci si jej váží pro jeho vědecký přístup k vaření piva. Voda, chmel a ječný slad – opakoval svým žákům na první sladovnické škole v Evropě, která byla za jeho života do roku 1805 právě v Brně. „Pšenici na koláče, oves pro koně, ječmen pro pivo,“ byla základní poučka pivního reformátora, který používal jako první teploměr a pivní váhu, předchůdce dnešního hustoměru.
Tank se vrací na své místo
Foto Filip Vrána
Pšenice má podle Poupěho v sobě hustou šťávu, která se pro svou „maznou“ a lepkavou vlastnost nedá tak dobře rozpustit jako ječmen, ovsi přisuzoval ještě horší vlastnosti a některé další plodiny pro výrobu piva zcela zamítal. Dnes se přitom vrací do módy a poučené i nepoučené pivovary hledají, čím by konzumenty zaujaly – trochu proti zásadám prvního pivního vědce v zemích Českých. Další Poupěho poučka „kde se nedostává učitelů a základního naučení, tam se nedostává příležitosti k osvícení rozumu,“ jakoby platila stále.
Naštěstí však hygienické standardy neumožňují věci, které byly před dvěma sty lety běžnou praxí. Nikdo tak už dnes nepřidává do piva blín, svěcenou vodu nebo vápenné přísady, jak bylo tehdejším standardem. „Jest veliké protivení proti bližnímu, kteréž tím větší trest zasluhuje, že si lidé ten všeobecný nevyhnutelně nezdravý nápoj ještě koupit musejí,“ říkal k práci svých méně odborně zdatných kolegů.
Filip Vrána se už více než dekádu zabývá dějinami a současností pivovarnictví zejména na jižní Moravě a Vysočině. Pravidelně provází Brňáky po historických pivovarech v centru města. Dlouhodobě se snaží v Brňanech vzkřísit hrdost na historii vaření piva ve městě a podpořit tak brněnský pivní fenomén. Vystudoval historii na MUNI, je mluvčím Mendelovy univerzity v Brně, která má vlastní pivovar a vychovává nové sládky. Je duchovním otcem univerzitního piva MENDELU oceněného loni na soutěži Pivex.
Filip Vrána
Tanky jsou doma
Foto Filip Vrána
Vždyť pivo má být vrcholně zdravým nápojem, protože „svým spevnilým luftem šťávu těla od zhnilotiny hájí, zacpání překáží a zvlášť močem písek z těla vyvádí, a tudy zamezuje, aby se močový neb měchýřový kámen usadit nemohl.“
Ale zpět k Brnu. Pivo, pivovary a hospody určitě patří k fenoménům města, zejména v posledních letech. Sládci napříč republikou pějí ódy na brněnské hostinské, kteří se tu o pivo lépe postarají než v Praze. Příjemnou tečkou za touto historií je i skutečnost, že vaření piva se více než po století o půl vrátí i do objektu, kde vařil sám velký reformátor oboru. Pivovarský dům Poupě otevře na podzim, ale pivovarská technologie se do objektu vrátila už 24. srpna 2020.
František Ondřej Poupě s jednatelem nového pivovaru Markem Tichým
František Ondřej Poupě (26.11.1853 – 1.12. 1805) se narodil v Českém Šternberku, jako syn kováře. Ještě před svou plnoletostí nastoupil do učení v pivovaře ve Velké Bíteši, kde byl sládkem jeho starší bratr Jan. Kolem roku 1780 se stal sládkem hraběte Karla z Windischgrätzu ve Štěkni. Působil také v Tachově, Jinonicích nebo ve Slaném. Pivovary zmodernizoval pivovar, zvýšil kvalitu piva a snížil náklady. Jeho přístup byl novátorský, což se nelíbilo pivovarské chase, která mu často dělala naschvály, proto se často stěhoval. V Brně v roce 1798 vyhrál konkurz na sládka v městském pivovaru. Svou výtečnou způsobilost praktickou a pochvalné morální vlastnosti prokázal mj. svými slavnými tiskopisy o „umění vaření piva“ a pochvalnými vysvědčeními. I zde zvýšil výstav z asi 16 000 hl na 28 000 hl. Poupě razil vědecký přístup s tím, že pivo se má vařit jen z vody, sladu a chmele, což je těžší, než dávat do něj přísady.
Pošlete tam jedno spodně kvašené a s ním i Františka Poupěte na sítě.
Fenomén je dílem konkrétního autora (Filip Vrána), nevyjadřuje oficiální stanovisko města Brna ani TIC BRNO.