COVID – 19 = některé akce mohou být zrušeny a místa zavřena. Sledujte prosím weby jednotlivých organizací. BUĎME SPOLU!

Fenomén Brno

Brno, brána do Antarktidy

18. března 2021 (Jan Gerych)

Brno je odjakživa strategickou branou na sever a jih, stejně jako východ a západ. Železnici jsme měli jako první pořádné město v Čechách a na Moravě a z našeho letiště příjemné kapesní velikosti se dalo zaletět hned do několika atraktivních evropských metropolí. Dnes je to s cestováním složitější, ale i když se nedá vyjet skoro ani na chatu, z Brna se za všech okolností dostanete až do Antarktidy.

Český antarktický výzkumný program a s ním spojené výpravy na 6. světadíl se vedou z Brna. Vše má na starosti Masarykova univerzita a smluvní partneři. Letos se ve spolupráci s Fakultou architektury VUT připravuje podoba nové stanice na Nelsonově ostrově. Ta bude sloužit jako první stanoviště a koho to chytí, může pokračovat dál na ostrov Jamese Rosse na stanici J. G. Mendela. Chtěli byste být u toho?

Provizorní ubytování na Nelsonově ostrově Český antarktický výzkumný program

Je to snadné. Během 15 let se z Brna do Antarktidy podívalo díky národnímu výzkumnému programu přes 150 výletníků. Spolu s lékaři a techniky to byli nejčastěji geografové, chemici, geologové, biologové nebo ekologové. Brněnské, ehm, české antarktické stanice totiž leží v oázách, kde nepanuje trvalý led a mráz. V kontextu kontinentu, jenž je mimochodem větší než celá Evropa, jde o unikátní podmínky, kterých umí naši výzkumníci dokonale využít.

Pokud náhodou nejste vědci, nezoufejte. Masarykova univerzita má registrovanou ochrannou známku Testováno v Antarktidě, takže by stačilo, kdybyste měli nějaký ten nový materiál, konstrukci nebo hmotu a potřebovali ji otestovat v extrémních podmínkách. Pak byste se mohli stát sponzorem výpravy a přidat se ? A nebo se můžete přihlásit jako dobrovolníci, ti se totiž v posledních letech mohou účastnit taky.

Vzhůru do Drakeova průlivu Český antarktický výzkumný program

Co si do Antarktidy sbalit sebou?

„Během většiny roku je tam skutečně velký mráz, ale v době jižního léta jsou podmínky v okrajové části Antarktidy podobné jako středoevropská zima. Postačí tedy standardní vybavení pro vysokohorskou turistiku,“ říká manažer Českého antarktického výzkumného programu Pavel Kapler. „Na „Nelsonu“ často prší a na obou stanicích se budete brodit rozbahněnými toky. Mokré vybavení vám může během chvíle zmrznout. Potřebujete kvalitní pevné boty, protože ty dostanou pořádně zabrat. Důležitá je ochrana proti UV záření (brýle, krémy, balzámy) a za polárního dne je pro zdravý spánek ve stanu důležité zatemnění (klapky na oči). Hlavně si nezapomeňte flashdisk a mějte v laptopu nainstalované a stažené vše, co potřebujete. Pokud jede internetové připojení, používá se na důležitější věci než brouzdání,“ dodává.

Loď na obzoru Český antarktický výzkumný program

Jste sbalení? Zamávejte Brnu (zamáčkněte slzu) a jede se na letiště do Vídně. Odtud letíme komerční linkou do Jižní Ameriky, Chile nebo Argentiny, záleží, kdo nás poveze dál. Posud to šlo celkem hladce, dál už ale žádné standardní spoje neoperují. Zapněte si záchranné vesty, popoplujem na válečné lodi. Přes Drakeův průliv – nejbouřlivější moře světa. Máte rádi kolotoče? Že jsem vás měl upozornit dřív? Pár dní budete jako na centrifuze, ze které se nedá vystoupit. Bojíte se? „Antarktida není pro každého a je to tak dobře,“ tajemně se usmívá Pavel Kapler. Celá cesta trvá standardně kolem 11 dnů, během pandemie to však i s nějakou tou karanténou zabere déle.

Popoplujem Peter Váczi

Jestli přežijete plavbu a dostanete se až na pevnou zem, můžete si pogratulovat, čeká vás vskutku exkluzivní zážitek. „Užijete si opravdu dlouhý den, slunce je tu nad obzorem více než 20 hodin, z toho až 16 hodin se dá dlouhodoběji věnovat práci, takže se budete moci naplno věnovat výzkumu či jeho podpoře. „Naštěstí“ je na Nelsonově ostrově často zataženo a téměř konstantně tam v létě prší, takže vám přestávky na sušení umožní urvat se od práce a „zatemnění“ lijákem usnadní relaxaci v noci. Největším benefitem, mimo pocitu odlehlosti od civilizace a souznění s přírodou, je zde častý kontakt s divoce žijícími zvířaty (tučňáci, tuleni, lachtani, rypouši, kytovci, létaví ptáci mnoha druhů), kteří se ještě stále nenaučili člověka bát a setkání s nimi se vám navždy vrývá do paměti,“ slibuje Pavel Kapler. (To samé prý platí i pro Drakeův průliv, pozn. red.)

Tuleň na uvítanou a základna J. G. Mendela v pozadí Kamil Láska

Česko je součástí exkluzivního klubu třiceti zemí se základnami v Antarktidě, které určují její budoucnost

Czech Antartic Research Programme (CARP) dlouhodobě zkoumá okrajové části Antarktidy v severovýchodní části Antarktického poloostrova. Vede studium reakce antarktických geosystémů a ekosystémů na změny životního prostředí. To by nešlo bez podrobného zmapování antarktického prostředí od geologie, přes topografii, geomorfologii a biotu. Naše četné studie popsaly více než stovku nových antarktických druhů, zejména rozsivek, bakterií a sinic, které významně rozšiřují obecné znalosti o místním životě. Od založení CARP se do výzkumu zapojilo více než 60 vědních oborů a během posledních pěti let čeští vědci publikovali přes 110 prací uvedených v databázi Web of Science. Vzkvétá i spolupráce s vědci z jiných zemí,“ uzavírá Pavel Kapler.

AHOJ Jitka Míková

Nezbývá než popřát šťastnou cestu a na rozloučenou si pusťte Pavlův stand-up na Pecha Kucha Night o důležitosti zateplování.

Fenomén je dílem konkrétního autora (Jan Gerych), nevyjadřuje oficiální stanovisko města Brna ani TIC BRNO. 

Titulní vizualizace: Fakulta architektury VUT v Brně.

Přehrát video

PECHA KUCHA Night Brno #17

Zateplování

Pavel Kapler, správce a náčelník

S kým byste se vydali z Brna do Antarktidy? Zalovte v sítích ;)