Brněnské továrny
(30. 3. 2022, KAM v Brně)
Od tkalcovského stavu k vesmírnému průmyslu! Projděte se s námi po historii i současnosti brněnských továren. Prozkoumáme dávno zmizelé textilní fabriky, pozůstatky bohaté průmyslové historie i moderní firmy, které spíš než velkolepými výrobními areály poutají pozornost svými inovativními produkty.
Doby, kdy se Brnu kvůli jeho mohutné textilní produkci přezdívalo moravský Manchester, jsou již dávno pryč, i přesto zde však dodnes můžeme najít pozůstatky továrních areálů a samotná podoba města se do velké míry odráží od jeho industriální minulosti.
Text fenoménu byl přejat z březnového vydání časopisu KAM v Brně, autor Pocket Media, a.s.
Areál textilního podniku Mosilana vznikl poválečným (1946–1948) znárodněním a spojením několika samostatných továren, dnes je ohraničen Vlhkou, Křenovou, Špitálkou a železničním viaduktem. Foto: Martina Petříková
Textil, zbraně a traktory
Od první c. k. manufaktury na jemné sukno v roce 1764 přes mnohé vzestupy a pády průmyslu až k zabavování majetku židovských továrníků za druhé světové války a znárodňování nejen jejich vil i fabrik po roce 1945, město bylo skutečnou baštou výroby tkanin i oděvů. Výrazné továrny bychom tu však našli i v jiných oborech. Brnu se dařilo ve strojírenství či slévárenství, světového zvuku dostál například zbrojní závod Zbrojovka Brno a z něj vyčleněná traktorová fabrika Zetor (název vznikl spojením prvního písmene Zbrojovky – zet – a konce slova traktor). A ačkoliv se ve Zbrojovce už dávno zbraně nevyrábí, dodnes funguje například ještě starší slévárna Šmeral na Křenové ulici (založena v roce 1861), slévárna UXA na Plotní (založena roku 1886 jako slévárna bratří Uxů) nebo strojírna Královopolská (od roku 1889).
Elektronová mikroskopie
Jakými průmysly žije moravská metropole nyní? „Brno má obrovskou tradici zejména v elektronové mikroskopii. Tescan nebo Thermo Fisher Scientific patří k naprosté světové špičce. A vytváří kvalitní podhoubí k tomu, aby na ně navazovaly i další firmy, třeba univerzitní startup NenoVision z VUT,“ říká Petr Chládek, ředitel jihomoravské inovační agentury JIC. Nová ekonomika se však dle jeho slov přesunuje spíše do digitálního světa a počet úspěšných brněnských firem v tomto sektoru dynamicky roste (Avast, Kiwi.com, Kentico, Smartlook a další).
Biotechnologie a vesmírný průmysl
V posledních letech získala moravská metropole silné jméno i na poli biotechnologií. Zdejší firma GeneProof, založená roku 2005 Radkem Horváthem a Milošem Dendisem, totiž vyvíjí kvalitní a uživatelsky jednoduché PCR testy, které obstojí v konkurenci velkých světových firem. Svou produkci vyváží do více než 70 zemí světa. Oblastí, ve které Brno a jeho okolí hraje důležitou roli v českém i evropském měřítku, je také vesmírný průmysl – v několika firmách se tu vyvíjí technologie pro vědecké vesmírné mise a vyrábí podstatné součástky pro družice i rakety. Až se tedy vynadíváte na tovární areály v tomto článku, podívejte se na oblohu nad vámi. Protože i tam má brněnský průmysl svoji stopu.
Brněnské továrny v průběhu let
Köffillerova/Schmalova továrna, foto: Archiv města Brna
Köffillerova/Schmalova továrna
Na počátku života moravského Manchesteru, jak se Brnu přezdívalo v jeho slavné éře textilní výroby, stála v roce 1764 první c. k. privilegovaná manufaktura na jemné sukno v místech dnešního Hotelu Passage. Továrnu převzal v roce 1766 Johann Leopold Köffiller. Rozšířil areál i výrobu, takže v 80. letech zaměstnával téměř 1 000 dělníků pracujících na 130 tkalcovských stavech. Po pozdějším krachu a uzavření provozu šly budovy do dražby, z Köffillerovy továrny se tak stala továrna Schmalova.
Foto: Archiv města Brna
Offermannova továrna
Textilní fabrika Offermannových, rodiny nejdéle podnikajících průmyslníků v Brně, vznikla roku 1787. Johann Heinrich Offermann ji postavil na místě dnešního OD Tesco u hlavního nádraží, kde nejdříve zakoupil a nechal zbořit známý dům U Velkého střevíce. Součástí postupně rozšiřované manufaktury byly přadlácké dílny, barvírna a valcha, většina provozů se pak soustředila kolem uzavřeného dvora, čímž vznikl velký areál dominující svému okolí.
Foto: Pocket media / Monika Hlaváčová
Vaňkovka
Roku 1864 zakoupil podnikatel Friedrich Wannieck dům se zahradou na adrese Trnitá 21. A začala se psát historie strojírenského areálu, kterým, ač v podobě nákupní galerie, procházíme dodnes. Vybudovaná továrna brzy navázala spolupráci s cukrovary po celé Evropě, kterým Wannieck dodával difuzéry na získávání cukru z řepy. Na přelomu století podnik fúzoval s První brněnskou strojírnou, po 2. světové válce pak areál využívala Zbrojovka a Zetor, v roce 1992 byl prohlášen za národní památku.
Foto: UXA
UXA
Bratři Uxové uvedli slévárnu na ulici Plotní do provozu už v roce 1886, byla zaměřena na malosériovou výrobu odlitků ze šedé a temperované litiny, čepových a Ewartových řetězů zejména pro textilní průmysl. Po znárodnění roku 1949 přešla společnost pod novým názvem Juranovy závody až do roku 1992 na masovou produkci komponent bojových vozidel pro zbrojařský průmysl. Modernizovaná slévárna, pod jménem UXA, se dnes soustředí na složité výrobky a nové materiály.
Foto: Brněnský architektonický manuál
Královopolská
Už v roce 1889 si bratranci Filip Porges a August Lederer v Králově Poli založili strojírenský podnik Brünn-Königsfelder Maschinenfabrik Lederer & Porges specializující se na výrobu železničních vagónů a parních kotlů. Na rozdíl od textilních továren oné doby tento podnik funguje stále, ačkoli pod názvem KRÁLOVOPOLSKÁ a. s. a těžištěm výroby jsou dnes aparáty pro chemický a petrochemický průmysl a jeřáby. Její součástí je také moderní lakovna se stříkací kabinou o vnitřních rozměrech 7,5 × 7,5 × 30 m.
Foto: Pocket media / Monika HlaváčováKrálovopolská
Zbrojovka
Ve Zbrojovce Brno (založena 1918 ještě jako Československé závody na výrobu zbraní v Brně) se v průběhu času vyráběly pušky, kulomety, automobily i traktory Zetor. Dnes byste z původních budov v areálu našli výtopnu, z níž má být pivovar, výrobní halu (nynější Industra) a nářaďovnu přeměněnou na ZET.office. Kancelářské budovy spolu s několika tisíci byty mají v následujícím desetiletí přetavit brownfield v živou čtvrť Nová Zbrojovka.
Foto: Delong Instruments
Delong Instruments
Jedna ze tří brněnských společností vyrábějících elektronové mikroskopy, královopolská Delong Instruments, nese jméno světoznámého fyzika Armina Delonga, jenž v roce 1951 pod vedením profesora Aleše Bláhy spolu se dvěma dalšími studenty sestrojil první elektronový mikroskop vůbec. Delongův pozdější asistent Vladimír Kolařík stál v 90. letech u zrodu Delong Instruments a s týmem spolupracovníků se mu podařilo sestrojit nejmenší elektronový prozařovací mikroskop na světě.
Foto: SAB Aerospace
SAB Aerospace
Firma SAB Aerospace sídlící v Technologickém parku je jedním z nejvýraznějších hráčů na poli českého vesmírného průmyslu. Podílí se na výrobě teleskopu, jenž bude zkoumat planety mimo Sluneční soustavu. Jejich součástky se nachází i v modulu, který posadí výzkumný rover na Mars. Na snímku vidíte inovativní zařízení z jejich dílny – dispenser pro rakety Vega. „Díky němu je možné vyslat do vesmíru více satelitů najednou,“ uvádí ředitel společnosti Petr Kapoun.
Foto: PSI
PSI
Nakonec mírně ukročíme z Brna do nedalekého Drásova. PSI (Photon Systems Instruments) je firma, která se již téměř 30 let zaměřuje na vývoj a výrobu špičkových přístrojů pro rostlinnou a řasovou biotechnologii. Zařízení používají nejprestižnější univerzity po celém světě při výzkumu, kultivaci a monitorování biologických procesů, což pomáhá na cestě k šlechtění odolných plodin a k uživení rostoucí celosvětové populace. Jejich zařízení FluorPen používají také kosmonauti NASA při studiu rostlin ve stavu beztíže.
Zaujal vás KAM v Brně?
Jste hrdí na industriální dědictví Brna? Sdílejte!