Památník Leoše Janáčka a Chleborádova vila

Zde Janáček strávil posledních osmnáct let svého života.

Do Chleborádovy vily na rohu Smetanovy a Kounicovy ulice se v roce 1908 přestěhovala varhanická škola, jejíž zřízení v roce 1881 inicioval Janáček jako alternativu konzervatoře, která v Brně chyběla. Janáček byl od počátku existence školy až po transformaci ve státní konzervatoř v roce 1919 jejím ředitelem i pedagogem. Ve varhanické škole se vyučovala nejenom hra na varhany, ale i klavír, housle, zpěv, kompozice a teoretické předměty.

Ze školy vyšla řada významných hudebníků a skladatelů jako Oskar Chlubna, Vilém Petrželka, Václav Kaprál, Břetislav Bakala nebo Jan Kunc. Od roku 1919 ve vile sídlila společně s nově ustavenou konzervatoří i Janáčkova Mistrovská třída, zřízená pražskou konzervatoří, ze které vzešel například skladatel Pavel Haas. Dnes je budova sídlem Oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea, jehož součástí je také Janáčkův archiv.

Ve školní zahradě byl na místě původní dřevěné konírny vystavěn malý domek pro ředitele. Janáček se do něj spolu s manželkou Zdenkou a hospodyní Marií Stejskalovou nastěhoval v roce 1910 a žil zde až do své smrti (zemřel ovšem v ostravské nemocnici). Nový dům se tak stal místem vzniku jeho vrcholných děl. Dnes je sídlem Památníku Leoše Janáčka, v němž lze vidět zachovalou původní pracovnu včetně Mistrova klavíru.