České Národní divadlo v Brně a Leoš Janáček

Již neexistující budova na dnešním Žerotínově náměstí.

První stálá česká divadelní scéna našla své místo na rohu Ratvitova (dnes Žerotínova) náměstí a ulice Veveří, kde sídlil hostinec U Marovských. Družstvo českého Národního divadla v Brně budovu koupilo v roce 1883. Slavnostní otevření se konalo v listopadu 1884, a přestože upravený hostinec s tanečním sálem nebyl ideálním řešením, pro brněnskou českou menšinu to byla zásadní událost. Hrála se zde opera, opereta i činohra v českém jazyce a velká pozornost byla věnována českým autorům.

Janáček představení brněnského Národního divadla pravidelně navštěvoval, psal kritiky, a dokonce byl několikrát členem výboru Družstva, které bylo zřizovatelem této scény. V roce 1894 zde dirigoval premiéru své opery Počátek románu, ale do dějin vstoupila skromná divadelní budova 21. ledna 1904, kdy zde poprvé zazněla opera Její pastorkyňa.

Budova byla během 2. světové války poškozena, a i když proběhla rekonstrukce, následky bombardování se přece jen projevily. V roce 1952 byla část budovy stržena a zbytek užívalo divadlo jako zkušebny. V prosinci 1973 byl objekt definitivně zbourán a na jeho místě vyrostl tzv. Bílý dům. Divadelní budova, která měla být jen provizorní, nakonec sloužila brněnskému Národnímu divadlu celkem 68 sezon. Nové scény se Brno dočkalo až v roce 1965, kdy bylo dostavěno Janáčkovo divadlo.