Kostel Nalezení sv. Kříže a Kapucínská hrobka

Stavby v typickém kapucínském stylu, v duchu prostoty.

Kapucíni přišli do Brna v roce 1604 na pozvání olomouckého biskupa Františka z Dietrichsteina. Pro svůj první klášter si vybrali místo na východním předměstí, kterému se říkalo Před Měnínskou bránou. Na konci třicetileté války při švédském obléhání Brna kapucíni o svůj klášter přišli, protože vojenský velitel města Raduit de Souches nařídil srovnat se zemí všechny stavby před hradbami. Řádoví bratři našli azyl nejdříve na Staré radnici a později v měšťanském domě vedle Biskupského dvora. Pro svůj druhý klášter si kapucíni vybrali místo na tehdejším Uhelném trhu.

Stavba trvala osm let a provázely ji finanční i technické problémy. Kostel Nalezení sv. Kříže byl slavnostně vysvěcen 7. května 1656. Už po šesti letech bylo nutné snést jeho cihlovou klenbu kvůli špatně postaveným zdem a nepevným základům. Na dalších téměř sto let ji nahradil plochý dřevěný strop. Během 18. století prošel areál výraznými stavebními úpravami. V roce 1753 se kostel rozšířil o kapli sv. Fidela a dřevěný strop byl nahrazen zděným klenutím. Klášter se rozrostl o tzv. Trenckovo křídlo a v roce 1764 byla v této části kláštera dokončena stavba knihovny. Dodnes se v ní zachoval původní barokní nábytek a knihovní fond čítá na osm tisíc svazků. Strop zdobí freska od malíře Josefa Sterna.

Krypta pod kostelem sloužila jako pohřebiště řeholníků, šlechty a dobrodinců řádu. Hrobka, v níž je možné prohlédnout si vzduchem mumifikované lidské ostatky, je přístupná veřejnosti.