Předchozí Následující
  • Třetí zastavení industriální stezky u řeky Svitavy

Jedna z největších brněnských přádelen byla založena roku 1881 pod názvem Kammgarnspinerei. Z tohoto poněkud složitého názvu vznikla zkratka, pod kterou byla továrna známá po celém Brně – Kemka. Při vzniku v roce 1881 bylo v provozu 12 000 vřeten, ale již na počátku 20. století to bylo více než 40 000. Kemka se stala největší brněnskou přádelnou, ve které se vyráběla tehdy velmi módní česaná příze.

Továrna byla postavena na zelené louce na území ohraničeném svitavským náhonem, ulicí Radlas a Plynárenskou. Vzhledem k poměrně velkému půdorysu vznikla pro Brno netypická dispozice rozsáhlých přízemních hal, ve kterých byly umístěny přádelny. Celý areál Kemky zaujal již na první pohled svojí architektonickou podobou, která kombinovala režné cihlové zdivo a omítané plochy. V tomto stylu byly postaveny haly přádelen, ale také administrativní budovy, oplocení při ulici Radlas, či můstek přes Svitavský náhon. Do dnešních dnů se z původních budov zachoval jen zlomek, protože v roce 1944 je zasáhly oba spojenecké nálety mířené na brněnskou Zbrojovku.

V rozsáhlých výrobních provozech s poměrně náročnými pracovními podmínkami začaly již od poloviny 19. století vznikat první dělnické spolky, které bojovaly za práva textilních dělníků. V roce 1895 vznikl v Brně spolek Dělnický dům / Arbeitsheim. Jeho posláním byla sbírka na vybudování společenského a politického centra dělnictva z oblasti Horního a Dolního Cejlu. Pro budovu byla vybrána parcela v tehdejší Jussově ulici (později Spolkové, Marxově a dnes opět Spolkové). Původní stavba byla v roce 1929 přestavěna ve funkcionalistickém stylu podle plánů architekta Eduarda Göttlichera a zahrnovala společenský sál, klubovny a v suterénu kino. Již před první světovou válkou se Dělnický dům stal centrem brněnského dělnického hnutí. Během druhé světové války připadl zaměstnancům Zbrojovky, která jej vlastnila až do 90. let 20. století.

Vedle dělnických spolků se ve 20. letech začala formovat i levicová intelektuální avantgarda a v roce 1923 vznikl Brněnský Devětsil jako pobočka Pražského Devětsilu. Zakladateli byli novinář Artuš Černík, básník František Halas, filmový a divadelní kritik Ctibor Haluza, překladatel a básník Vincenc Nečas, básník Jaroslav Seifert, divadelní kritik Bohumír Svrček, marxistický literární kritik a teoretik Bedřich Václavek a literární historička Jaroslava Václavková-Nickmannová.

Dejte o Kemce vědět svým přátelům!

Sdílet na facebooku

COVID – 19 = některé akce mohou být zrušeny a místa zavřena. Sledujte prosím weby jednotlivých organizací. BUĎME SPOLU!