-
Několik desítek metrů mocné vrstvy prachového materiálu
-
Díky těžbě cihlářských hlín odkryt významný profil
-
Národní přírodní památka a světoznámá geologická lokalita
Pohřbené půdy podávají důkazy o vývoji krajiny ve čtvrtohorách
Jihovýchodní svah Červeného kopce je tvořen mocnými vrstvami tzv. spraše, která sem byla naváta v chladných obdobích čtvrtohor. Ta se střídala s obdobími teplejšími, kdy transport a usazování materiálu většinou neprobíhaly a kdy se i díky změnám vegetace mohly vyvíjet půdy. Tento cyklus se během čtvrtohor několikrát opakoval.
Spraš je jemný, prachovitý materiál, vhodný pro výrobu cihel, vznikaly zde proto cihelny. Při těžbě byl odkrytý profil, kde vědci zaznamenali přibližně 20 pohřbených půd, které nám podávají svědectví o výše popsaném střídajícím se klimatu a vývoji krajiny ve čtvrtohorách. Pokud bychom kopali hlouběji, narazili bychom na třetihorní písky a jíly, prvohorní slepence a pískovce a úplně vespod předprvohorní granodiority; máme zde tedy celou geologickou historii Brna (podobně jako na Hádech).
Místo je chráněno jako Národní přírodní památka a řadí se k celosvětově známým geologickým lokalitám. Celá oblast má charakteristickou stepní vegetaci, najdeme zde chráněné rostliny i živočichy, byl zaznamenán i endemický výskyt jednoho druhu mechu a ojediněle i kriticky ohrožený bodlák katrán tatarský.