Dům u Zlaté koule (dnes Kleinův palác)

Někdejší dům U Zlaté koule brněnského měšťana Johanna Leopolda Köffillera.

Městu Brnu se kdysi říkávalo rakouský či moravský Manchester a toto přízvisko se s úctou skloňovalo nejen v brněnských textilních továrnách, ale i v mimoevropských zemích či na světových průmyslových výstavách. Tento proslulý fenomén má svůj počátek v druhé půli 18. století, kdy se v hlavě bohatého brněnského měšťana zrodil nápad založit textilní manufakturu.

Johann Leopold Köffiller (1743–1814) byl synem obchodníka a spoluzakladatele brněnské Půjčovní banky, sídlící v domě U Zlaté koule na někdejším Velkém náměstí. Díky rodinnému kapitálu mohl pružně reagovat na poptávku po chybějících textiliích a protože byl zcestovalý a vzdělaný, věděl také jak. Inspiraci našel v severním Porýní, kde se rozvinula manufakturní textilní výroba, pro niž našel příznivé podmínky i v Brně – působil zde jen slabý soukenický cech, který se nestavěl na odpor novému typu podnikání, a zároveň zde byla řeka, která mohla zásobovat valchařské a barvířské provozy přísunem čerstvé vody.

Mladý podnikatel tak do své fabriky pozval specialisty na výrobu vlněného sukna, kteří přišli s mistrem Johannem Bartolomeem Seitterem z měst Verviers, Eupen, Monschau či z Cách. V roce 1767 pak na ulici Velké Nové (dnešní Lidické) a na ulici Švábka (dnešní Údolní) začal provozovat textilní manufaktury, které vyrobily až 2000 kusů jemného sukna ročně.

Johann Leopold Köffiller se o své zaměstnance staral na tehdejší poměry dobře. Vzhledem k tomu, že všichni Seveřané byli protestanté, zasadil se o to – byť sám katolík –, aby pro ně byla zřízena evangelická modlitebna (stávala na dnešní ulici Husově) a aby měli kde bydlet. Osídlili první brněnskou kolonii dělnických domků, která přiléhala těsně k manufaktuře, a dostala název Červená ulička. Právě sem v roce 1781, kdy už byl Köffiller za své zásluhy o moravský průmysl povýšen do rytířského stavu, zavítal císař Josef II.

Úspěšně se rozvíjející podnik však zastavil poryv evropského trhu, způsobený válkou s Tureckem. Po Köffillerově krachu v roce 1792 továrnu i s přilehlou osadou odkoupil jeden z přišlých odborníků, Heinrich Schmal, po němž se této oblasti začalo říkat Šmálka. Právě tady se v roce 1870 narodil klasik moderní architektury Adolf Loos, jehož umělecké vize formulované v eseji Ornament a zločin znamenaly revoluci v dosavadním pojetí architektury.

První brněnská textilní manufaktura s přilehlou dělnickou kolonií musely později ustoupit stavbě dnešního hotelu Slovan, a dům U Zlaté koule zase stavbě Kleinova paláce, který na náměstí Svobody stojí dodnes, nicméně rozvoji textilního průmyslu a na něj navazujícího strojírenství a chemii, už nestálo v cestě nic.