Muzeum romské kultury; Evropský unikát v brněnském „Bronxu“

4. 9. 2019

„A co v tom muzeu jako ukazujete?“ Otázka, kterou jsem sama dostala xkrát v různých variantách, od té vulgární až po ty sofistikovanější verze, ve kterých absurditu spojení „muzeum – Romové“, jenom čtete mezi řádky.

Brněnské Muzeum romské kultury přitom jako jediná instituce svého druhu v Evropě skutečně „sedí“ na neuvěřitelném pokladu romské kultury a historie. Sbírá ho od začátku 90. let, základy jeho sbírek jsou ale mnohem starší, z období Pražského jara, kdy vznikla a do zákazu komunistů i fungovala první oficiální romská organizace u nás, Svaz Cikánů-Romů, na kterou muzeum navazuje. Od té doby se podařilo nashromáždit přes 30 000 sbírkových předmětů, které jsou shromážděny v depozitářích, a jejich vybranou část si můžete užít ve stálé expozici s názvem Příběh Romů. V pěti sálech je tu interaktivní formou zachycena cesta Romů dějinami od pradávné vlasti Indie až po přelom tisíciletí.

Ve stálé expozici se dá strávit klidně půl dne, záleží na vás, jak hluboko se necháte příběhem vtáhnout. Můžete se nechat okouzlit prvním sálem, kde se budete kvůli zrcadlům umístěným pod nohama, nad hlavou i všude kolem sebe cítit stejně nejistě jako Romové, když přijde na otázku původu jejich národa. Můžete na sebe nechat působit druhý sál, ze kterého dýchá duch středověké perzekuce, kdy Romové bojovali o život takřka kamkoli se hnuli. Určitě si nechte běhat mráz po zádech ve čtvrtém sále, který připomíná plynovou komoru a kde se ozývá autentický hlas Růženy Danielové, jedné z osvětimských přeživších zpívající píseň Aušvicate, hi kher baro / V Osvětimi je veliký dům. Složili a zpívali ji Romové zde uvěznění a trápení. Je o velikém smutku a obrovské bolesti.

V Muzeu romské kultury můžete ale podnikat leccos. Stálou expozici si můžete vychutnat sami, s průvodcem nebo v češtině, angličtině a němčině namluveným audio průvodcem. Vždy je připravena také přechodná výstava a kromě ní i spousta doprovodných akcí. Programy pro děti, školní skupiny nebo nejrůznější umělecké workshopy vás asi nepřekvapí. Muzeum romské kultury je ale také jedno z mála míst v Brně, kam si můžete zajít na kvalitní romskou hudbu, od jazzu, různých fúzí až po tradičnější žánry.

Od centra města je jen dvě zastávky tramvají nebo krátkou procházkou lokalitou tzv. brněnského „Bronxu“, kde se míchá židovská, německá a romská historie a kde máte pocit, že život se nemusí žít nutně jen za ploty domů a dveřmi bytů našich mikrosvětů. Romové tady stále dokazují, že potřebují být spolu, potkávat se, mít „nebe nad hlavou“ a že umí skvěle využívat veřejný prostor.

Role Muzea romské kultury je v lokalitě nezastupitelná, podílí se na všech velkých akcích od oslav Mezinárodního dne Romů až po festival Ghettofest. Kavárna Beng!, která v něm sídlí, je také výjimečné místo. Potkáte zde u kávy stejně tak místní Romy jako nejrůznější významné osobnosti. (Mnoho pravidelných návštěvníků spadá do obou kategorií.)

Význam muzea ale dalece přesahuje hranice města Brna. V loňském roce se stalo správcem dvou památníků romského holocaustu; jedním z nich je i vykoupený areál bývalého koncentračního tábora – nechvalně slavného vepřína v Letech u Písku. Do Brna a na Muzeum romské kultury se tak doslova upírají zraky celé odborné Evropy, protože výzva, kterou přijalo, je obrovská.

Fenomén je dílem konkrétního autora, nevyjadřuje oficiální stanovisko města Brna ani TIC BRNO.