Jak vyhrát AZ-kvíz

3. 2. 2020

AZ-kvíz patří do rodinného stříbra brněnské televizní tvorby. První díl spatřil světlo obrazovky 2. ledna 1997 a od té doby každý všední podvečer napíná a prohlubuje vědomosti diváků. Nejdéle vysílaná vědomostní soutěž u nás neoblomně vyvrací pomluvy cílové skupině 65+ nebo zastaralosti formátu. Trpělivě si buduje renomé u mladých a rozšiřuje svůj dopad prostřednictvím deskové a cestovní verze nebo online a (pirátských) mobilních aplikací.

Kombinace jednoduché taktiky a encyklopedických otázek dělá z pořadu soutěž skutečně pro každého. Vyrovnanou partii mohou udržet i účastníci diametrálně odlišných typů, zázemí či generací. Vítězem kola se stává ten, komu se dříve podaří propojit tři strany hracího pole správnými odpověďmi. Dvě soutěžní dvojice dají po ukončení prvního kola vzniknout páru finalistů, který se utká o postup k tzv. bankomatu. Tam si vítěz může přijít k finanční výhře v hodnotě od stovek po 15 tisíc Kč. Elitu mezi soutěžícími tvoří tzv. tričkaři, kteří získali pamětní tričko po nepřetržité pětinásobné účasti a jsou zařazeni do pomyslné síně slávy AZ-kvízu na stránkách ČT.

Po celou dobu existence AZ-kvízu provází soutěžící stejná moderátorská dvojice Eva Machourková a Aleš Zbořil. Diváci u nich oceňují především nezdolnou profesionalitu, preciznost a v případě Aleše Zbořila i nečekaný smysl pro humor. Prostor k němu dostal především ve speciálních dílech, jichž se v rámci Art Zóna kvízu zúčastnily hvězdy alternativní hudební scény Mucha, James Cole, Ventolin a Petr Marek.

Ceny pro výherce nejsou nijak oslnivé a produkce postrádá na prvoplánové bombastičnosti, přesto je AZ-kvíz fenomén, který na českých obrazovkách nemá konkurenci.  Průměrná denní sledovanost je 440 000 diváků a dalších 100 000 shlédne soutěž zpětně na iVysílání. Navzdory, nebo snad právě pro svůj konzervativní charakter působí soutěž jako inspirace pro nejeden kulturní či humoristický počin. Vrcholem je zřejmě videoklip hip hopové skupiny PSH, jež soutěž zvěčnila ve svém singlu Vím já?

Zvláštní kapitolou jsou sami soutěžící. Soutěžení ve studiu totiž předchází konkurz, na který uchazeč čeká až celý jeden rok. S ohledem na výši odměn se zdá, že motivací je spíše osobní prestiž než zisk. Zároveň jsou známy případy, kdy za touhou postavit se za modrý či oranžový pultík ve studiu brněnské ČT stojí smysl pro humor a recesi. Nejznámějším případem je poutník a spisovatel Ladislav Zibura, jenž se přihlásil, aby otestoval tu nejhorší herní strategii s cílem historicky nejhoršího výsledku. Záměr se mu povedl, avšak osidla AZ-kvízu ho zřejmě lapila, protože si dle kuloárových informací podal novou přihlášku a můžeme se tak na něj na obrazovkách těšit brzy zase. Uvidíme, jestli přijde s novým podvratným úmyslem nebo prostě propadl kouzlu hry a aspiruje na tričkaře.

Rozhovor s Alešem Zbořilem

1. Jaký je recept na úspěch v AZ-kvízu? Jaký typ soutěžícího má největší šanci na výhru?

Stejně jako všechny podobné hry, je i naše soutěž založena na předpokladu, že „nikdo neví všechno“. Univerzální recept na úspěch tedy neexistuje. Zvýšit pravděpodobnost úspěchu lze pěstováním všeobecného přehledu, zájmem o dění kolem sebe. V historii naší soutěže uspěli jak lidé mladí, tak dříve narození. Jak z venkova, tak z velkých měst. Jak absolventi univerzit, tak ti s výučním listem. Většinou měli společné jen to, že netrpěli přílišnou svazující trémou. Ta často dokáže zablokovat spoustu vědomostí.

2. Odpovědi na legendární otázku „Co děláte ve volném čase?“ bývají převážně vyhýbavé, setkal jste se s nějakou, která by Vás opravdu zaskočila?

Po 23 letech a tisícovkách odpovědí si troufám tvrdit, že mě asi nemá co zaskočit. Snažím se potlačit svůj první dojem a naučil jsem se soutěžící nehodnotit. Měli jsme několik případů, kdy vynikající vědomosti a znalosti byly v ostrém protikladu se sociální inteligencí a vystupováním soutěžících. Ale často není ten rozpor na obrazovkách vůbec patrný.

3. V pravidlech stojí, že v případě technické poruchy jsou soutěžící zavázáni zopakovat v nezměněné podobě celý průběh hry včetně špatných odpovědí. Děje se to často? Vysvětlovalo by to výkony některých účastníků.

Technické poruchy jsou spíš výjimečné. Častější příčinou uplatnění tohoto pravidla bývá nekompromisní stopáž pořadu. Přihodí se, že jednotlivá kola se odehrají velmi rychle. Nebo naopak trvá déle, než někdo zvítězí. Potom se stává, že je třeba průběh trochu upravit. Může se tedy nastat situace, že diváci nevidí buď napínavý, ale velice dlouhý souboj. Nebo naopak zdlouhavé, takticky opatrné obcházení horké kaše. To, že nad některými taktickými výkony soutěžících doma kroutíte hlavou, je častěji způsobenou stresem než zásahem režiséra.

4. Údajně doporučujete postupujícím, ať si nevybírají výhru první den a nechají si ji až na závěr. Proč?

Už léta se výhry nevyplácejí v hotovosti, ale převodem na účet. Mimo jiných důvodů k tomu vedl i případ šikovného a společenského soutěžícího, který si po svém prvním natáčecím dni, v němž během čtyř kol vyhrál asi 20.000 Kč, nechal výhru vyplatit. Pozval své kolegy soutěžící na večerní cestu Brnem. Na druhý den natáčení dorazili všichni ve formě. Až na toho vítěze. Toho vzbudili až hasiči, připravení vylomit dveře jeho hotelového pokoje, protože se dlouho neozýval. Přišel někdy před polednem ve stavu, kdy bylo zřejmé, že jakýkoli pokus o natáčení by v jeho případě selhal.

5. Nejhorší strategii zvolil v dnes již legendárním dílu Ladislav Zibura, viz výše, jaká je podle Vás naopak nejlepší strategie?

Láďa Zibura tehdy nepřišel do AZ-kvízu hrát, ale propagovat svou první knihu. Jeho strategií bylo zaujmout, ne vyhrát. Skvělý marketingový tah! Ti, kteří se snaží vyhrát, volí v úvodu obvykle pole 13. Nebo „K“, chcete-li. Nejbezpečnější je potom postup „ob pole“, který zvyšuje šanci na propojení.

6. AZ-kvízu se nesmí účastnit zaměstnanci ČT ani jejich rodinní příslušníci. Není Vám líto, že jste tím od soutěže diskvalifikován?

Měl jsem možnost si zahrát v jednom speciálu proti Marcele Augustové. S vědomím toho, že výhra půjde na dobročinné účely. Jinak jsem rád za svým moderátorským stolkem ?.

7. Soutěžení pod tlakem nezřídka přinese humorné situace. Jak trénujete svůj AZ-kvízový „poker face“?

Myslíte, že mám poker face? Vidíte, a já bych řekl, že se u některých odpovědí docela bavím, a že to na mně musí být vidět. Pokud v úvodu píšete o mém nečekaném smyslu pro humor, pak ti, kteří mě znají, snad zvedají obočí. Protože si myslím, že žádnou legraci nezkazím.

Fenomén je dílem konkrétního autora, nevyjadřuje oficiální stanovisko města Brna ani TIC BRNO.