Poznejte Brno

Poznejte kolonii Nový Dům

V letech 1927-1932 byla v rámci výstav Werkbundu (Svaz německého díla) věnovaných modernímu bydlení vybudována vzorová sídliště ve Stuttgartu, Brně, Vratislavi, Curychu, Vídni a Praze. Představovala nová řešení nejen v pojetí architektury a ve vybavení bytových interiérů v nájemních a rodinných domech, ale také nové stavební konstrukce a technologie. Po výstavbě sídliště Weissenhof ve Stuttgartu (1927) přišel výrazně specifický projekt v Brně (1928), který byl součástí velkoryse koncipované Výstavy soudobé kultury k oslavám desátého výročí vzniku samostatného státu. Šlo o ryze developerskou aktivitu zaměřenou výhradně na rodinné domy, a kde Svaz československého díla měl jen ideovou záštitu. Na výstavě ve Vratislavi (1929) bylo mimo jiné představeno nejvíce nových stavebních materiálů a technologií. V Curychu (1931) svazovala architekty striktní pravidla urbanismu a ve Vídni (1932) se již museli více podřídit představám klientů, kteří patřili k vyšším středním vrstvám. V Praze (1932) se pak výstavba už zcela odvíjela v rámci komunikace mezi architektem a konkrétním zámožnějším klientem a původní myšlenka těchto výstav, nabídnout moderní bydlení pro širší střední vrstvy, zde zůstala nenaplněna.

Výstavba vzorových sídlišť patří dnes k ikonickým momentům v dějinách světové moderní architektury. Tyto výstavy i navzdory ekonomickým neúspěchům ukázaly v kultuře moderního bydlení trendy, které mají stálou platnost a současní tvůrci se jimi často inspirují. Přes mnohé stavební úpravy a degradace spadají všechna uvedená vzorová sídliště pod památkovou ochranu, patří k prestižním adresám s vysokou kvalitou bydlení a stávají se stále častějším cílem návštěv odborníků i turistů.

Místo pro stavbu kolonie Nový dům pod Wilsonovým lesem v brněnské čtvrti Žabovřesky nebylo vybráno náhodně. Tyto pozemky již od roku 1908 vlastnil stavitel František Uherka a sídliště Weissenhof ve Stuttgartu jej zřejmě inspirovalo jak pozemky zhodnotit. Ideální příležitost k tomu poskytla Výstava soudobé kultury. V jejím rámci, avšak na rozdíl od Stuttgartu zcela bez finanční podpory Svazu či města, se František Uherka spojil s Čeňkem Rullerem, aby realizovali výstavbu kolonie jako soukromí stavitelé. Na podzim 1927 vyzvali devět architektů k vypracování projektů šestnácti řadových nebo samostatně stojících rodinných domů podle zastavovacího plánu Bohuslava Fuchse a Jaroslava Grunta, z nichž každý navrhl v kolonii trojdům. Autory dvojdomů byli Josef Štěpánek (jediný mimobrněnský architekt), Jan Víšek a Ernst Wiesner, samostatné domy navrhli Jiří Kroha a Jaroslav Syřiště a také Hugo Foltýn a Miroslav Putna (Foltýn a Putna byli ještě studenty brněnské techniky). Stavba začala v únoru 1928 a slavnostní otevření proběhlo 2. září 1928. Výstava Nový dům byla první akcí svého druhu v meziválečném Československu a druhou v Evropě.

Charakter kolonie určily podmínky stavitelů, kteří požadovali nepodsklepené domy na pilířích, hospodářské přízemí, dvě obytná patra s rovnou střechou jako terasou, vestavěný nábytek, normalizovaná okna a dveře a racionální půdorys. Řešení dispozice bylo ponecháno na architektech. Tento postup napomohl značné stylové a typologické jednotě souboru. Kromě cihlového domu od Jaroslava Syřiště měly objekty nosnou železobetonovou kostru s tvárnicovým výplňovým zdivem (tvárnice Isostone a desky Calofrig). Cílem byl úsporný typ domu s technickým a hygienickým komfortem, určený pro střední sociální vrstvy, který by se eventuálně dal „vyrábět“ i sériově. Výjimku tvořil Krohův dům blížící se vile. Většina architektů vycházela ze stuttgartského vzoru, který se promítl i do výstavního katalogu, připraveného Zdeňkem Rossmannem a Bedřichem Václavkem.

Výstava Nový dům skončila 31. října 1928, dva týdny po uzavření Výstavy soudobé kultury v Československu. Návštěvnost nesplnila očekávání a ani kýžený komerční úspěch, neboť nesplňovala tradiční představy o bydlení potencionálních klientů. Neúspěch dovršily vysoké ceny domů a jejich stavební nedokončenost. Celkový náklad na stavbu kolonie dosahoval 2 680 084 korun (bez honorářů architektů). Při obestavěném prostoru všech domů 8 380 m3 pak činil náklad na 1 m3 zástavby 319,80 Kč.

Odborná literatura doposud předpokládala, že menší či větší úpravy domů se uskutečnily až v období po druhé světové válce. Nebylo tomu tak. Tři domy radikálně přestavěl ještě sám František Uherka v letech 1939-1942. Šlo o domy čp. 1001 a 1002 (Foltýn a Putna) a čp. 1011 (levá část Štěpánkova dvojdomu). František Uherka se pro tento účel spojil se stavitelem Hynkem Smejkalem. Jejich společné podnikání však skončilo dlouhým právním sporem až v roce 1945.

Součásti okruhu

Dejte o kolonii Nový dům vědět svým přátelům!

Sdílet na facebooku

Komentované procházky

Projděte si Brno s průvodcem