Dům čp. 1010

Samostatně stojící třípodlažní trojdům (pravá část). Dispozice všech tří částí trojdomu byly totožné. Středem půdorysu procházelo těleso otevřeného schodiště. Do prvního podlaží byly situovány obslužné a skladové prostory (pokoj pro služku, prádelna, sklep). Druhé obytné podlaží bez dělících příček bylo tvořeno zónou kuchyně, malé pracovny a jídelny, která sloužila rovněž jako hlavní společenský prostor. Ložnice rodičů a dětí a dále koupelna a šatna byly umístěny ve třetím podlaží.

Zastavěná plocha: 46,85 m²

Užitná plocha: 106,09 m²

Obytná plocha: 50,65 m²

Obestavěný prostor: 409,50 m³

Pořizovací cena: 135 000 korun

Architekt: Bohuslav Fuchs (1895-1972), architekt, urbanista, designér, vysokoškolský pedagog, teoretik a publicista; 1935-1948 stálý delegát Mezinárodních kongresů moderní architektury (CIAM) a člen Mezinárodního výboru pro realizaci soudobé architektury (CIRPAC); 1937 jmenován čestným členem Královského institutu britských architektů (RIBA); 1947 jmenován řádným profesorem na Vysokém učení technickém v Brně; 1948-1960 čestný místopředseda Mezinárodní federace pro bydlení a stavbu měst a prostorového plánování (IFHTP) v Haagu; prestižní ceny Gottfrieda von Herdera (1969)

Výběr z díla: kavárna Josefa Zemana Pavillon, Brno (1925-1926), jedna z prvních důsledně funkcionalistických staveb v českých zemích (zbořena 1964, v letech 1994–1995 postavena její replika); hotel Avion s kavárnou, Brno (1926-1928), objekt, který autor pokládal za své nejzdařilejší dílo, se stal manifestem vyzrálé funkcionalistické architektury a jedním ze symbolů československé architektonické avantgardy; soubor lázeňských penzionů Avion, Viola, Radun a Iva, Luhačovice (1927-1928); pavilon města Brna na výstavišti, Brno (1928); Moravská Banka (spolupráce Ernst Wiesner), Brno (1928-1930); odborná škola pro ženská povolání Vesna (spolupráce Josef Polášek) a Domov Elišky Machové, Brno (1929-1931); Městské lázně v Brně-Zábrdovicích, Brno (1929-1931); zotavovna Morava, Tatranská Lomnica ve Vysokých Tatrách na Slovensku (1930-1933); termální koupaliště Zelená žába, Trenčianské Teplice na Slovensko (1935-1937) vynikající dílo organické architektury v Evropě, které přesáhlo rámec místa i doby, jeden z vrcholů Fuchsova díla