INDUSTRIÁLNÍ STEZKA U ŘEKY SVITAVY

Zábrdovické nádraží – železnice a průmysl

Předchozí Následující
  • Deváté zastavení industriální stezky u řeky Svitavy

V areálu stavebnin před Zábrdovickým mostem přes Svitavu dodnes stojí stavba, která připomíná zaniklou železniční trať Brno – Tišnov. Jedná se o původní nádražní budovu, která sloužila svému účelu v letech 1885–1962. Z původního nádraží se dochovala výpravní budova s dřevěným štítem (nejblíž k řece) a drážní skladiště s rampou a původními zasunovacími vraty. V místech, kde končila kusá kolej, stojí betonové zarážedlo, takzvaný šturc, dokonce i se zbytkem dorážecího pražce. Jednokolejnou železniční trať Brno – Tišnov zprovoznila v roce 1885 soukromá Rakouská společnost státní dráhy (StEG) jako základ plánovaného spojení Brna s Havlíčkovým Brodem. Společnost provozovala dráhu do roku 1909, kdy byla zestátněna a převzaly ji Rakouské státní dráhy, po vzniku Československé republiky následně České státní dráhy.

Již v období první republiky začalo být jasné, že nová plánovaná trať spojující jižní Moravu přes Českomoravskou vrchovinu s Čechami povede v jiné trase než „stará Tišnovka“. K definitivnímu rozhodnutí došlo v roce 1938, kdy byla naplánována zcela nová dvoukolejná dráha. V důsledku válečných událostí byla však její stavba zastavena a stará Tišnovka nadále sloužila svému účelu. Po skončení druhé světové války došlo k obnovení stavby železnice Brno – Havlíčkův Brod, která byla dokončena v roce 1953. Tím zanikl mimobrněnský úsek trati Tišnovky, nicméně její městská část mezi hlavní nádražím a nádražím Královo Pole byla pro přepravu osob využívána až do roku 1962.

Tišnovka není v provozu již téměř šedesát let, ale její pozůstatky jsou stále rozeznatelné. Trasa začínala na brněnském hlavním nádraží, odkud vyjížděla po viaduktu směr Česká Třebová, za dnešními brněnskými plynárnami se od náspu odpojovala. Dodnes je zde patrná klesající rampa z náspu směrem ke Svitavě. Dále vedla okolo řeky, kde se od ní odpojovala průmyslová Posvitavská dráha, a při ulici Tkalcovská stálo tříkolejné nákladiště Radlas. Odtud trať pokračovala po nábřeží Svitavy okolo Fuhrmannovy textilky až k ulici Cejl, kterou úrovňově překřížila, až k zábrdovickému nádraží. Při přechodu ulice Cejl před Zábrdovickým mostem byl umístěn přejezd chráněný závorami. Poté po náspu překlenula ulici Vranovskou, kde jsou dodnes viditelné pilíře zrušeného mostu (zastávka tramvaje Mostecká). Za bývalým husovickým hřbitovem (dnes park Marie Restituty) je stále zřetelný násep s propustky. Pokračovala přes černopolský kopec v trase velkého městského okruhu přes nádraží Královo Pole, Řečkovice a Českou až do Tišnova. Na současné trati vedoucí do Havlíčkova Brodu připomíná starou Tišnovku například budova zastávky v České. Ta svojí polohou respektuje původní vedení kolejí Tišnovky a k současnému kolejišti je pootočena bokem.

Fotogalerie

Dejte o zábrdovickém nádraží – železnici a průmyslu vědět svým přátelům!

Sdílet na facebooku