Adolf Loos 150

150 let. Právě tolik letos uplyne od narození brněnského rodáka a světoznámého architekta Adolfa Loose. Proto letos celorepublikově slavíme Rok Adolfa Loose, jehož cílem je připomenout kultivovaným způsobem české i evropské veřejnosti životní jubileum Adolfa Loose a upozornit na jeho uskutečněné i neuskutečněné projekty. Do oslav se zapojují i další města, ve kterých Loos tvořil, tedy Plzeň a Praha. Jeho rodné město Brno chce kulaté výročí zakladatele moderní architektury a čelního představitele architektonického purismu připomenout hned několika akcemi pro širokou i odbornou veřejnost.

Výstava: Evropan Adolf Loos. Nejen brněnské stopy

Cílem výstavy je představit výběr z díla Adolfa Loose, a to především jeho práce pro rodné Brno a Moravu. Výstava vizuálně poutavým způsobem představí ideové a výrazové koncepty architektovy tvorby. Přiblíží dílo tvůrce, které v čase jeho vzniku patřilo nejen v českých zemích mezi hlavní nositele a reprezentanty soudobých světových architektonických trendů. Modernistický rozměr jeho díla, založený na estetice oproštěné od všech ozdob, znamenal civilizační skok, který otevřel cestu k přijetí a prosazování nové architektury v evropském prostoru. Výstava dá nepochybně také impuls ke společensky potřebným reflexím hodnot moderny a stane se podnětem k její důslednější památkové ochraně. V rámci výstavy budou prezentovány autentické doklady, dobové i současné fotografie, modely, vizualizace aj.

Kde: v Muzeu města Brna, v západním křídle hradu Špilberk

Kdy: 11. června – 31. prosince 2020

Autoři výstavy: Jindřich Chatrný – Dagmar Černoušková, Odborná spolupráce: Jana Kořínková, Pavla Cenková, Tomáš Zapletal

Web akce

Odhalení Pomníku architekta Adolfa Loose (v polovině července)

Odhalovaný pomník je pojat jako betonová sochařská forma náhrobku Adolfa Loose, situovaného na vídeňském Ústředním hřbitově. V symbolické rovině tak dochází k nové interpretaci vlastního náhrobku, a to za použití klasických sochařských postupů. Hlavní ideou je vytvoření negativu (otisku) místa Loosova posledního odpočinku pro lokalitu, kde se narodil a vyrůstal. Tím, že je náhrobek ve Vídni a jeho forma v Brně, dochází k pomyslnému spojení mezi oběma místy.

Místo konání: park Janáčkova náměstí

MMB, Jaroslav Sedlák, Oldřich Morys

Loosova stezka

Nová unikátní stezka Brněnského architektonického manuálu

Stezka Po stopách Adolfa Loose, online na webu Brněnského architektonického manuálu www.bam.brno.cz (od července do prosince 2020)

K již existujícím stezkám po meziválečné brněnské architektuře přibude nová trasa, která provede návštěvníka širším centrem Brna a upozorní ho na místa, která jsou s životem Adolfa Loose spojena. Přestože jedinou dochovanou, a zároveň přístupnou, Loosovou realizací v Brně je mramorový sál tzv. Bauerova zámečku na výstavišti, podařilo se autorkám, Janě Kořínkové a Pavle Cenkové, dát dohromady kolem dvaceti zastavení, včetně několika tipů na vzdálenější výlety (Hrušovany u Brna, Nedvědice).

Výchozím bodem je nový pomník Adolfa Loose, který bude umístěn přibližně v místech, kde původně stál Loosův rodný dům – sochařská a kamenická dílna jeho otce, Adolfa Loose st. Několik zastavení je věnováno právě i málo známým sochařským zakázkám tohoto úspěšného brněnského podniku (ať už přímo dílům Adolfa Loose st. nebo jeho spolupracovníků), např. výzdoba fasády Ústavního soudu a Hudební fakulty JAMU, vybrané příklady náhrobků na ústředním a židovském hřbitově ad.

Než se návštěvník dostane k zámečku, který je pomyslným “zlatým hřebem” stezky, zjistí, kde Adolf Loos studoval (Druhé německé c. k. státní gymnasium a Císařsko-královská vyšší německá státní průmyslová škola v Brně, dnes budovy Magistrátu města Brna na Dominikánském náměstí a na Husově ul.), kde přednášel, kde se setkával s přáteli a které stavby jsou inspirovány Loosovým proslulým “raumplanem” (cukrárna Kolbaba, hotel Avion, Kavárna Savoy). Prostřednictvím textů doplněných o archiválie přiblíží stezka i nerealizovaný “dům na střeše” na Sedlákově ulici, veřejnosti nepřístupnou přestavbu domu Karla Herolda na Jiráskově ulici nebo rodinné domky na Alešově ulici, využívající Loosovy konstrukční principy.

Jednotlivé texty jsou doplněny citacemi z dobového tisku, vzpomínkami manželek, přátel a spolupracovníků s cílem vytvořit co nejvěrnější obraz o stopách, které Adolf Loos v Brně zanechal, a kterými se Brno otisklo v jeho díle.

Autoři: BAM ve spolupráci s Janou Kořínkovou (FaVUT) a Pavlou Cenkovou (NPÚ) a Jindřichem Chatrným a Dagmar Černouškovou (Oddělení architektury MuMB)

Během prázdnin bude každý čtvrtek probíhat komentovaná procházka, více informací na www.bam.brno.cz

Bauerův zámeček: Místo v čase a prostoru

Výstava v tzv. Bauerově zámečku, BVV, od 16. července 2020, otevřeno každý čtvrtek od 16 do 19 hod a v sobotu a neděli od 10 do 19 hod

Bauerův zámeček byl donedávna známý jen odborné veřejnosti jako jediná částečně dochovaná realizace Adolfa Loose v Brně, stojící na okraji areálu výstaviště, tak trochu ve stínu obdivovaných funkcionalistických výstavních pavilonů. Díky badatelské činnosti historičky umění Jany Kořínkové, navazující na systematický výzkum o činnosti Adolfa Loose v jeho rodném městě, kterému se věnují kurátoři Muzea města Brna, Dagmar Černoušková a Jindřich Chatrný, se daří postupně rekonstruovat pohnutou historii samotného zámečku, životní osudy majitele, ale i rozsah Loosových úprav, které byly zřejmě daleko větší, než se dosud předpokládalo.

Současná výstava, v pořadí už druhá pod hlavičkou Brněnského architektonického manuálu (první byla Sousedství. Adolf Loos a Viktor Bauer v rámci akce Re:publika 2018) divákovi přiblíží historii místa od jeho vzniku v roce 1815, kdy byl zámeček jedinou stavbou v rozlehlé zemědělské oblasti, aby se později stal sídlem Bauerovy rodiny, kolem něhož vyrostl moderní cukrovar a s Brnem ho spojila nově zbudovaná tramvajová dráha. Součástí areálu se na konci 19. století stal díky finančnímu přispění Viktora Bauera také velodrom, který od svého vzniku dosud slouží svému účelu.

Krátce poté, co se Bauerovi do zámečku v roce 1919 nastěhovali, vznikl plán na vybudování dnešního výstaviště, v roce 1923 byly pozemky kolem zámečku od Viktora Bauera vykoupeny, ovšem za výrazně nižší tržní cenu, což Bauer pochopitelně vnímal jako křivdu a stavbu výstaviště, která začala v roce 1927, sledoval s nelibostí. Rodina pobývala v Brně ještě do poloviny 30. let, zámeček společně s dalším majetkem jim byl zabaven v rámci poválečných konfiskací a velká část vybavení byla pak přesunuta do zámku v Lysicích, ale také do blízké vily Stiassni, kde se některé předměty nachází dodnes.

Autorka výstavy, architektka Lenka Štěpánková, věnuje v textech pozornost jak historii zámečku a osudům Bauerovy rodiny, ale také osobnosti samotného Adolfa Loose. Ve stručnosti jsou představeny jeho nejvýznamnější realizace u nás i v zahraničí, včetně dalších staveb, jejichž objednavatelem byl Viktor Bauer (vila v Hrušovanech u Brna, vybavení bytu v Drážďanech).

Komentované prohlídky Loosova sálu Bauerova zámečku v areálu BVV

Termíny budou upřesněny dle časových možností.

Kde: na BVV pořádá Dům umění města Brna, BAM a FaVU VUT

Kdy: červen – prosinec 2020

Výstava: Yoshio Sakurai: Adolf Loos. Modely

Výstava modelů staveb Adolfa Loose od prof. Yoshio Sakurai, kterou vytvořil spolu se svými studenty z TOYO univerzity v Tokiu. Celkem 13 popularizačních  modelů nejznámějších staveb v měřítku 1:50 je interaktivních – dají se rozkládat a návštěvníci se tak mohou přímo seznámit s principy i konkrétní aplikací Raumplanu. Výstavu modelů doprovodí informace k jednotlivým stavbám.
Kde: pořádá NPÚ MCMA ve vile Stiassni

Kdy: 19. června – 28. září 2020

Web k akci

Den architektury 2020

Komentované procházky BAM

Kdy: první polovina října

Výstava Následovníci Adolfa Loose

Světoznámý brněnský rodák Adolf Loos ovlivnil několik generací architektů a jeho odkaz je živý dodnes. Když roku 1911 ohlásil svůj odchod z vídeňské Akademie výtvarných umění Otto Wagner, obrátili se jeho studenti na Adolfa Loose s požadavkem, aby se ucházel o uvolněné místo. Loos místo toho založil vlastní školu, otevřenou pro pravidelné i mimořádné posluchače. Někteří ze studentů získávali praxi přímo v Loosově ateliéru – například Paul Engelmann nebo Heinrich Kulka. Další, jako například Richard Neutra či Rudolph Michael Schindler, se k této škole veřejně hlásili. Mezi následovníky počítáme rovněž architekty, se kterými Loos přímo spolupracoval na některých projektech, a kteří později prosluli samostatnými pracemi. Patří sem i ti, v jejichž díle je Loosova stopa patrná.

Asi nejvíce děl Loosových následovníků najdeme ve Vídni, řada jich je rozeseta po celém světě. Na území dnešní České republiky najdeme několik desítek takových realizací, které představí připravovaná výstava. Kromě již zmíněných architektů zde bude možné vidět díla Friedricha Ehrmanna, Jacquese Groaga, Karla Lhoty, Kurta Ungera, Rudolfa Welse či Ernsta Wiesnera.

Kde: pořádá NPÚ MCMA ve vile Stiassni

Kdy: 2. října – 21. prosince 2020

Mezinárodní dvoudenní odborné symposium

Symposium bude určeno pro odbornou veřejnost a bude mít  dvoudenní program. Předpokládá se účast tuzemských i zahraničních badatelů a prezentace příkladů obnovy Loosových interiérů v Praze a v Plzni.

Nástin programu:

1. den teoretický: účast předních Loosovských tuzemských i zahraničních badatelů

2. den praktický: prezentace příkladů obnovy Loosových interiéru v Plzni a Praze, účast tvůrců, účast zástupců BVV, MMB apod. Diskuze nad možnostmi obnovy přímo v  obnovy Loosova sálu a Bauerova zámečku v areálu BVV.
Kde: pořádá NPÚ MCMA, FaVU VUT, FA VUT, DuMB, MuMB

Kdy: 21. – 23. října 2020

Výstava Adolf Loos a Viktor Bauer a BVV

Site specific výstava vzniklá na základě workshopu studentů FA VUT.

Kde: na Brněnském výstavišti v Loosově sále

Kdy: říjen 2020

Hoffmann a Loos natěsno

Zásadní vliv na proměnu architektury v Evropě a jejího vztahu k uživatelům po roce 1900 měl vedle Loose další moravský rodák – Josef Hoffmann. Druhým a zřejmě posledním spojovatelem těchto dvou osobností je shodný rok narození. Další shodná fakta a příbuzné charakterové rysy bychom hledali jen velmi obtížně. Každého z nich bychom naopak mohli charakterizovat ve skoro dokonalých protikladech. Josef Hoffmann byl velmi zatížený na vlastní rodinu, své sestry, miloval rodnou Brtnici a kraj Vysočiny, prošel prestižním architektonickým školením zakončeným ateliérem Otto Wagnera na vídeňské akademii a ve Vídni patřil k předním činitelům umělecké reformy, která se spojovala s okruhem kolem spolku Secession a později Wiener Werkstätte. Adolf Loos vyrůstal bez otce, matka obtížně zvládala jeho výchovu, nevystudoval architekturu a sám sebe charakterizoval jako světoběžníka, který pohrdal vídeňskou kulturní elitou a nevynechal jedinou příležitost, aby mohl uštědřit uštěpačnou poznámku na adresu Hoffmanna a jeho souputníků. Hoffmann byl uzavřený člověk, který si ostražitě hlídal své soukromí, vyhýbal se sporům nebo vyhroceným debatám. Loos byl ukázkovým extrovertem, který s velkou oblibou bonmoty zostuzoval své ideové protivníky. Hoffmann byl příkladem intuitivního tvůrce, který se nikdy nesnažil verbalizovat svůj vztah k architektuře a hledat pro svoji práci nějakou teoretickou oporu. Loos byl plodným a neúprosným kritikem architektonického dění, který ustavičně dohledával opodstatnění svého přístupu k tvorbě. Dá se dokonce říct, že Loosovy texty ovlivnily architekturu 20. století mnohem víc než jeho tvorba.

Odlišnosti a rozdílná východiska architektonické tvorby těchto zásadních osobností evropské architektury jsou námětem inscenačního zpracování, které je připravováno ve spolupráci s Fakultou architektury VUT v Brně a performativní platformou Terén, která je součástí Centra experimentálního divadla v Brně.

Zodpovědné osoby: Matyáš Dlab, Lucia Repašská, Rostislav Koryčánek /FA VUT

Kdy: od 13. října do 5. listopadu

Opening na Fakultě architektury v Brně

Kdy: 13. října 2020, 17 hod, FA VUT

Performativní intervence situovaná do auditoria na nádvoří Fakulty architektury v Brně při příležitosti výročí oslav 100 let od založení Odboru architektury České vysoké školy technické v Brně. Otevírací událost měsíc trvajících zásahů do prostor školy tematicky nakročuje k motivu umělecké dichotomie mezi tvorbou J. Hoffmana a A. Loosa.

Akce vzniká pod záštitou pole pro performativní umění Terén a ve spolupráci s nezávislou inscenační platformou D’epog.

Kurátorovaná realita. Radikalita bytí. Kolonizace času. Okupace prostoru. Extrém. D’epog existuje… je cyklus jednorázových, dlouhometrážních performancí, který soubor zahájil v lednu 2018. Formát je založen na principech náhody, neopakovatelnosti a autorské svobody aktérů. Na půdorysu přesně vymezených časoprostorových podmínek si zcela autonomní performeři koncepčně vytvářejí podmínky nebezpečí a jednáním v mezích parareality se konfrontují s nejistotou a rizikem jako výzvou.

Když tě hodí do vody, plav. Když tě vrhnou na svět, existuj. Kurátorovaná realita. Radikalita bytí. Kde končí každodennost, začíná hra. Kde končí hra, začíná hyperrealita

Existují: Radim Brychta, Zdeněk Polák, Janet Prokešová a Zuzana Smutková, Magdalena Straková

V prosinci vyjdou také dvě tematické publikace, které spoluautorsky a edičně připravují Jindřich Chatrný a Dagmar Černoušková z Muzea města Brna ve spolupráci s Janou Kořínkovou (FaVU):
Publikace věnovaná dílu Adolfa Loose v Brně a v Hrušovanech u Brna a také dílu jeho otce, sochaře a kameníka Adolfa Loose staršího, nazvaná Evropan Adolf Loos. Nejen brněnské stopy, Brno 2020 / MuMB

Bibliofilie s přepisem deníků a poznámek Loosova spolupracovníka Bořivoje Kriegerbecka s pracovním názvem On, Adolf Loos / MuMB, AMB