Vybrané budovy brněnské Vesny

Brněnský spolek Vesna vznikl roku 1870 původně jako ženský pěvecký spolek. Už o dvě léta později se spolek začal věnovat vzdělávání žen, už nejen hudbě, ale také češtině, přírodním i jiným vědám, ručním pracím i správě domácnosti a dalším oborům.

Význam spolku rostl. Kromě 13 škol na území Brna provozoval také sirotčinec či ženskou útulnu, organizoval 33 kurzů. Činnost Vesny byla přerušena 2. světovou válkou, po ní byly snahy o obnovení, nově nastoleným režimem ale pak byla zakázána už v roce 1953. Novodobá historie se píše od roku 1991.

Velkou osobností Vesny byla brněnská učitelka Eliška Machová (1858-1926), která svým velkým nasazením dokázala oslovovat pedagogy, žačky a také mecenáše, takže počet budov Vesny se zvyšoval a vzrůstal zájem nejen o studium na školách, které Vesna spravovala, ale i o další kulturní aktivity, které Vesna pořádala. Mnoho velkých osobností tehdejší doby s Vesnou úzce spolupracovalo. Další osobností byl ředitel škol Vesny, František Mareš (1862-1941).

Budovy Vesny byly zdobeny umělci, kteří byli aktivitám Vesny nakloněni. Například na Údolní 10 vznikl v zahradě penzionát, jehož pokoje byly vybaveny nábytkem od Dušana Jurkoviče; škola na Jaselské 7 je zdobena lunety od Joži Úprky; slovácký malíř věnoval Vesně také několik svým pláten. Z fasády budovy č. 9 v téže ulici vystupuje plastika Světlonoše od Josefa Pekárka.

Na Údolní 10 byla až donedávna veřejnosti otevřená Jurkovičova jizba s malou expozicí, aktuálně se pracuje na jejím opětovném zpřístupnění.

O své pratetě, Elišce Machové, a svém vztahu k Vesně a o vybraných budovách brněnské Vesny hovoří paní Miroslava Oulehlová, členka správní rady Vesny.

V bonusu o své babičce, paní Haně Zlatuškové, a o touze a úsilí obnovit poslání Vesny mluví režisérka Kamila Zlatušková.

Natáčení proběhlo v budově Střední zdravotnické školy na Jaselské, za umožnění vstupu děkujeme PhDr. Zuzaně Číkové.