Hala Vodova

Brno disponuje několik krytými sportovišti. Oblíbeným a využívaným prostorem jsou haly v Králově Poli, na Vodově – malá (stará) s 900 místy k sezení, a novější, která disponuje větší kapacitou.

Menší vznikla v letech 1969-1975. Za jejím návrhem stála velká brněnská osobnost s pohnutým osudem, architekt Mojmír Korvas (1923-2003). Mojmír Korvas měl k sportu blízko – byl reprezentantem ČSR v házené a košíkové, a to se mu stalo osudným. Ve vykonstruovaném procesu s dalšími reprezentanty byl v roce 1949 odsouzen za vlastizradu. Architekt se po pětiletém útrpném věznění a nucených pracích, např. také v Jáchymově, vrátil zpět do Brna a nastoupil jako dělník do Královopolské strojírny, o několik let později zde byl zaměstnán jako podnikový architekt. Z této doby pochází jeho návrh haly na Vodově, který předal mladému Ing. arch. Janu Krumlovi, který jeho ideu rozpracoval a zrealizoval.

Víceúčelová hala stojí za povšimnutí nejen kvůli technickým řešením, pro tehdejší dobu nadčasovým, ale také kvůli výtvarným dílům, která se zde nacházejí.

Asi nejvýraznějším výtvarným prvkem je mozaika malíře a grafika Jánuše Kubíčka, spoluzakladatele tvůrčí skupiny Brno 57. Dílo „Slunce a pohyb“ je složeno z 240 000 kachliček a je umístěno na fasádě haly, v exteriéru.

O Mojmíru Korvasovi, o tom, s jakými sportovci se při stavbě radil, o politickém pozadí celé akce, o akci Z a o tom, proč na stavbu někdy nerad vzpomíná hovoří Ing. Jan Kruml, vedoucí projektant haly na Vodově.

Ing. arch. Jan Kruml (1935) žije v Brně. Kromě „staré“ haly na ulici Vodova v Brně patří k jeho nejznámějším realizacím hotel SKI v Novém Městě na Moravě a Administrativní budova ČSBD v Praze Podolí. Po revoluci věnoval především obnově venkova, často zdevastovaného necitlivými zásahy a přestavbami. Podílel se na prosazení Programu obnovy vesnice a založení Spolku pro obnovu venkova. Inicioval založení soutěže Vesnice roku a edice „Venkovské stavby roku“. V roce 2021 mu Senát ČR udělil ocenění „Osobnost venkova 2021“.