Wilsonův les

Přejato z dubnového časopisu KAM v Brně 2020.

Les ve městě, oáza klidu, park se zajímavou historií, častý cíl pejskařů, domov početného ptactva, místo, které z jedné strany obepíná řeka Svratka, z druhé pak vilová Masarykova čtvrť, to vše je Wilsonův les. Představíme vám ho v následující fotoreportáži.

K poctě císaři, prezidentu i spisovateli

Co mají společného František Josef I., Alois Jirásek a Woodrow Wilson? Odpověď vám dají následující odstavce. Lesopark na západním svahu Žlutého kopce byl založen z popudu brněnského starosty Christiana d’Elverta v 70. letech 19. století, s výsadbou dřevin se však začalo až o několik let později. V roce 1888 bylo zalesněné návrší pojmenováno Kaiserwald (tedy císařský les). Stalo se tak u příležitosti 40. výročí vlády Františka Josefa I. Stromy původně na kopci tvořily nápis FJE (František Josef, Elisabeth – císařova manželka, pozn. red.) viditelný z protějších kopců i údolí Svratky, ten však později splynul s další výsadbou. Do dnešních dob se nedochoval ani kamenný obelisk v nejvyšším bodě lesoparku, který nesl na přední straně německý nápis (v překladu): „Císařský les. Na památku panovnického jubilea Jeho Veličenstva císaře Františka Josefa I. roku 1888. Postaveno Zalesňovacím a okrašlovacím spolkem v Brně pod protektorátem Christiana rytíře d’Elverta.“ Za první republiky dostal les jméno po americkém prezidentu Woodrowu Wilsonovi, za protektorátu byl oficiálně přejmenován zpět na Kaiserwald. Po skončení druhé světové války se vrátil zpět předchozí název Wilsonův les, aby byl v roce 1953 změněn na Jiráskův (a zůstal tak až do roku 1991). Nyní jsme opět u jména bývalého amerického prezidenta a bude určitě zajímavé sledovat, jak dlouho to vydrží tentokrát.

Dnešní areál Rosničky byl sportovištěm již ve 20. letech 20. století. Brno. Staré pohlednice. XV. Žabovřesky, Brno [2007?], s. 39.

Do Wilsoňáku na lyže

Pokud jste při návštěvě Wilsonova lesa někdy přemýšleli, proč vykácený pruh v jeho středu připomíná lyžařskou sjezdovku, je to tím, že v 70. a 80. letech minulého století tu jedna opravdu byla. Jediným přeživším pozůstatkem je kovový most, který byl postaven, aby se lidé měli jak dostat na druhou stranu oploceného prostoru – po sjezdovce bylo totiž kvůli jejímu umělému povrchu tvořenému plastovými kartáči zakázáno chodit. Našli byste tu taky vlek a osvětlení umožňující večerní lyžování. S příchodem carvingových lyží však povrch přestal být vyhovující a od 90. let je tak sjezdovka mimo provoz. Plány na její obnovení po roce 2000 se setkaly s nesouhlasem veřejnosti podpořeným peticí, vedení města od nich tedy definitivně upustilo. Naopak na vrcholku kopce dnes stojí dřevěná vyhlídka, ze které se otevírá pohled na Žabovřesky, Komín a Královo Pole. Ani Wilsonovu lesu se bohužel nevyhnuly problémy spojené se suchem a kůrovcovou kalamitou, jen v roce 2019 přišel o 1 500 jehličnanů, Lesy města Brna nyní pracují na jeho ozdravení a obnově.

Projít se po Wilsonově lese, prozkoumat jeho bezprostřední okolí, pak se stavit do Rosničky na jedno, to nám znělo jako ideální odpolední plán. Vše jsme pro vás pečlivě nafotili, abyste se mohli případně vydat v našich stopách a pokochat se nejen krásnou přírodou.

Filip Živný, editor KAM

Vyhlídka. Dřevěná vyhlídka v horní části Wilsonova lesa vznikla v roce 2010 podle návrhu architekta Vladimíra Čuhela. Díky vykácenému pásu stromů se z ní otevírá pohled na Žabovřesky, Komín i Královo Pole. Ivo Dvořák

Strom svobody. Laviček je ve Wilsonově lese mnoho, jednu najdete i vedle Stromu svobody, který k příležitosti 100. výročí založení republiky vysadili ve Wilsonově lese zaměstnanci Odboru životního prostředí Magistrátu města Brna ve spolupráci s Veřejnou zelení města Brna. Ivo Dvořák

Ptačí budky. Díky budkám rozmístěným na stromech v různých místech Wilsonova lesa je lesopark již několik let jedním z nejvhodnějších míst k pozorování ptactva v Brně. Ivo Dvořák

Biskupské gymnázium. Hned za vyhlídkou, na vrcholku kopce, naleznete také budovu Biskupského gymnázia a mateřské školy, místo s pohnutou historií. Za druhé světové války tehdy nově vzniklá budova totiž sloužila jako pobočný koncentrační tábor Brno, do kterého byli umístěni vězni z vyhlazovacího tábora Osvětim-Březinka. Ivo Dvořák

Restaurace Rosnička. Dnes již legendární restaurace na okraji Wilsonova lesa je častým cílem výletníků, pejskařů, ale i místem, kde se odnepaměti schází místní. Ochutnali jsme jejich desítku s názvem Rosňa a můžeme jen doporučit. Ivo Dvořák

Hala Rosnička. Kromě restaurace v okolí naleznete i sportovní areál a halu Rosnička, dostavěnou v roce 1989 a po několika rekonstrukcích schopnou pojmout až 2 000 sedících diváků na tribunách. Mimo jiné se v ní pravidelně hrají basketbalová utkání. Ivo Dvořák

Jurkovičova vila. Jedna z nejvýznamnějších památek secesní architektury v Brně vyrostla na úpatí Wilsonova lesa v roce 1906. Vilu i její okolí nyní spravuje Moravská galerie, vycházku lesoparkem tedy můžete obohatit o prohlídku jejích interiérů a stálé expozice. Ivo Dvořák

Dvořákova vila. Stavbu Biskupského gymnázia v horní části Wilsonova lesa realizovala stavební firma Václava Dvořáka. Jeho vlastní vila, postavená ve 30. letech 20. století, byla také domácí galerií, Dvořák byl totiž významným sběratelem a mecenášem umění. Ivo Dvořák

Krohův rodinný dům. Další kulturní památkou v okolí Wilsonova lesa je dům architekta, malíře, sochaře a pedagoga Jiřího Krohy. Krohův rodinný dům se po svém dokončení stal místem setkávání avantgardních umělců, známá je fotografie Vítězslava Nezvala, Karla Teigeho a Romana Jakobsona v zahradním bazénu. Ivo Dvořák

Sjezdovka. Měřila 150 metrů, což není mnoho, i přesto však byla mezi Brňany velmi oblíbená. Po straně měla i vlek, díky kterému člověk nemusel, tak jako dnes, na vrchol sjezdovky šlapat po svých. Ivo Dvořák

Most. Pozůstatkem sjezdovky je kovový most, z nějž se, podobně jako z vyhlídky o kus výše, nad vrcholky stromů otevírá hezký pohled na město. Na mostě se také můžete posadit na dřevěnou lavičku. Ivo Dvořák

Patočkova vila. Masarykova čtvrť přiléhající k Wilsonovu lesu je známá jako čtvrť vilová. Funkcionalistická Patočkova vila vznikla ve 30. letech podle návrhu architekta Jiřího Krohy. Ivo Dvořák

Psotova vila. Kousek od Patočkovy vily naleznete též Psotovu vilu, postavenou dle návrhu Františka Kalivody. Původní vzezření stavby bylo jiné, zahradní přístavba v pozdějších letech jej významně proměnila. Ivo Dvořák

Kaple sv. Antonína Paduánského a sv. Barbory. Zaniklou, téměř výlučně německou obec Kamenný mlýn, která se rozkládala na levém břehu řeky Svratky, dodnes připomíná jen kaple vedle tramvajové trati. Ivo Dvořák