TO JE: ŽIDOVSKÉ BRNO
Židé k Brnu patří. Utvářeli jeho identitu a bez nich by dnes Brno nebylo tím, čím je. Židé se v brněnských dějinách průběžně objevovali, mizeli a zase vraceli. Něco tu po nich zůstalo, něco zmizelo. Zanechali tu spoustu stop, které z brněnské paměti nelze vymazat. Po některých z nich bychom vás teď rádi provedli.
Na židovské Brňany totiž nemůžeme a ani nechceme zapomenout. Projdeme si existující stavby i místa zaniklých památek, poznáme, co Židé Brnu dali a seznámíme se s osudy židovských osobností, kterým Brno někdy bylo domovem.
Ukážeme si však jen některé z ohromného množství stop, které Židé v Brně zanechali. Jak najít ty další? Není třeba velkého úsilí: stačí mít otevřené oči a uvidíme stavby židovských architektů či domy a továrny židovských rodin. Dokonce není ani nutné zvedat hlavu: v brněnských ulicích je na zemi spousta tzv. Stolpersteinů, tedy Kamenů zmizelých, které připomínají tragické osudy našich židovských spoluobčanů během holokaustu. Jiné stopy jsou nenápadné. V některých brněnských domech třeba jen na krátko sídlily židovské instituce, sirotčince či starobince nebo v nich Židé bydleli v době klidu i těsně před deportacemi. Židé k Brnu patřili a patří, ať už tu zrovna jsou či nejsou. A tak prosím, „nezapomeňme“.
Židovský hřbitov Pavel Gabzdyl
Židé přicházeli do Brna přibližně od poloviny 13. století, nejstarší doklad jejich osídlení pochází z roku 1273 z doby vlády krále Přemysla Otakara II. Město museli opustit 11. listopadu 1454 dle výsady krále Ladislava Pohrobka „De non tolerandis Judaeis“. Do Brna se Židé směli vrátit až v roce 1849 díky Březnové ústavě Františka Josefa I., která všem občanům říše zaručovala svobodu a rovná práva. Už předtím se ale od konce 18. století usazovali na brněnských předměstích a výjimečně i přímo ve městě. Brněnskou židovskou obec zničil holokaust. Roku 1941 žilo v Brně 11 102 Židů, nacistické vraždění z nich přežilo asi 700.
Stáhněte si kapesního průvodce
Židovský plácek
TO JE: Židovské Brno
Synagoga Agudas achim Židovská obec Brno