Městský architekt Michal Sedláček: Los Angeles by se mohlo Brnem inspirovat

Přejato z březnového časopisu KAM v Brně 2020.

S ředitelem Kanceláře architekta města Brna Michalem Sedláčkem jsme si povídali o změnách územního plánu, přesunu hlavního nádraží, nové brněnské čtvrti, práci s veřejným prostorem i rozdílech mezi Brnem a velkými světovými metropolemi.

Co dělá Kancelář architekta města Brna, jaký účel plní?

Zpracováváme nový územní plán a změny toho současného, přišli jsme s první změnou územního plánu od roku 2009. Děláme také územní studie, například na novou čtvrť, které říkáme Trnitá. Pak máme oddělení veřejného prostoru, podíleli jsme se například na rekonstrukci Dominikánského náměstí. Také organizujeme architektonické soutěže pro město Brno, máme za sebou již osm soutěží. Oddělení dopravy se pochopitelně prolíná s ostatními, zapojuje se jak do územního plánu, tak do veřejného prostoru a dalších oblastí.

Jakým způsobem se lidé mohou s vaší prací seznámit?

Velkou částí naší kanceláře, na kterou jsme při jejím vzniku kladli důraz, je oddělení komunikace. Je důležité, aby lidé věděli, co děláme a proč to děláme. Také se pomocí něj snažíme o propagaci kvalitní architektury, pořádáme komentované procházky s městským architektem, chceme komunikovat jak s odbornou, tak se širokou veřejností. Přišli jsme také s akcí KAM jede k vám, pomocí které jsme nejdříve po městských částech představovali naši kancelář, poté jsme diskutovali o změně polohy hlavního nádraží a na jaře budeme představovat nový územní plán.

V čem se liší a protíná vaše práce s prací Odboru územního plánování a rozvoje?

Liší se zásadně. Oni jsou úředníci, my úředníci nejsme. Jejich rozhodnutí jsou závazná, my žádné razítko nemáme, naše rozhodnutí jsou tedy pouze doporučující. Odbor územního plánování taky musí striktně dodržovat územní plán a zákon, zatímco my můžeme svobodněji vyjádřit, co tu z městotvorného hlediska nefunguje. To je i jeden z hlavních důvodů, proč naše kancelář vznikla. Podle norem něco může být správně, ale to neznamená, že je to nejlepší pro město.

Zůstává úloha kanceláře stejná, jako byla vytyčena před třemi lety u jejího vzniku, nebo se proměnila?

Změnila se velmi. Když kancelář vznikla, ani se neuvažovalo o tom, že by měla být zpracovatelem územního plánu, měla mít pouze funkci koncepční. Městu se ale na zpracování změn nepodařilo ani na třikrát vysoutěžit nikoho vhodného, vzali jsme to tedy my. Záhy jsme dostali za úkol i nový územní plán. Nejdříve se přemýšlelo o vytvoření zcela novém územním plánu, ten by se však nestihl do roku 2022, takže se začalo mluvit o dokončení plánu rozpracovaného.

Jde po tak krátké době bilancovat, máte nějaké hmatatelné výsledky?

Určitě, změny územního plánu, na které spousta lidí čeká, budou schváleny už tento rok. Než jsme tady byli, nedělalo se moc soutěží pro město, v hodně případech jde přitom o nejlepší cestu, jak získat dobrý návrh. Dále také přesunutí hlavního nádraží, o němž se už konečně rozhodlo a bez nás by se rozhodnutí možná znovu odložilo. Snažíme se, aby se město rozvíjelo hlavně tam, kde se to dříve moc nedělo, myslím zvláště brownfieldy a novou čtvrť Trnitou.

Zmínil jste se o hlavním nádraží, je tedy už definitivně rozhodnuto?

Ano, stát rozhodl, kraj rozhodl, město rozhodlo. Nádraží má být v nové poloze u řeky.

Můžeme tedy v nejbližší době čekat začátek prací?

Jsou tu tři různí investoři – stát, kraj a město. Technická část nádraží, tedy
most a koleje, je navržená, na letošek chystáme soutěž na budovu nádraží i přednádražní a zanádražní prostor. Musíte si představit velikost přednádraží, má 95 × 400 metrů, tedy měřítko, jaké tu v Brně zatím nemáme. A to právě souvisí s výstavbou nové čtvrti. Nechceme totiž, aby nádraží vyrostlo uprostřed ničeho, kolem by už mělo být několik bloků, soukromí investoři čekali velmi dlouho na rozhodnutí o poloze nádraží a chtějí začít co nejdříve stavět.

Pracujete i na menších projektech, nedávno (začátkem února) jste například měli setkání s veřejností ohledně nové podoby náměstí Míru. Podařilo se vám najít společnou řeč?

Tohle je devátá soutěž, kterou pořádáme, setkání s veřejností děláme pokaždé. Tentokrát je to složitější, protože místo má dlouhou a komplikovanou historii, kterou si samozřejmě uvědomujeme. Ještě se nedá říct, že jsme nalezli společnou řeč, protože zatím jsme si byli jen vyslechnout a posbírat názory, co by tam mělo a nemělo být. Všichni souhlasíme, že by tam měla být vybavenost, společenské centrum… Velká otázka je, jestli tam budou byty. To musíme zanalyzovat, pak přijdeme znovu a předložíme veřejnosti návrh, co by podle nás mělo obsahovat zadání soutěže. A pak teprve uvidíme, jestli najdeme společnou řeč.

Veřejnost bude připomínkovat i návrh nového územního plánu. Lze vůbec u tak rozsáhlého dokumentu (2 800 stran) vzít v úvahu všechny připomínky?

Připomínek se určitě sejdou tisíce, zabývat se jimi bude Odbor územního plánování a rozvoje. Každá z nich se musí vypořádat a napsat k ní písemný komentář s vysvětlením, proč byla či nebyla vzata v úvahu. Proto to tak strašně dlouho trvá, návrh jsme připravili před Vánoci a územní plán se vydá až ke konci roku 2022. Po úpravách na základě námitek a připomínek se plán bude ještě jednou znovu projednávat.

Teď bych se rád dostal k publikaci Principy tvorby veřejných prostranství, kterou KAM vydala v loňském roce. Je určena spíše pro odbornou nebo i laickou veřejnost?

Řekl bych, že je určena pro všechny. Praha má Manuál tvorby veřejných prostranství, ten je velmi odborný a my jej nechtěli duplikovat. Pojali jsme tedy naši publikaci jinak, spíše jako určitou kuchařku pro každého, kdo se rozhodne, že chce nějak zlepšit náměstí či jiný veřejný prostor. Lidé se dozví, co je k tomu potřeba, jak komunikovat s projektanty, ke každému tématu jsou v knize fotky se špatnými i dobrými příklady.

V publikaci se dotýkáte i otázky změny klimatu ve vztahu k tvorbě veřejných prostor. Jak účinně bojovat se suchem a vysokými teplotami v centru města?

Jedna věc je velké měřítko, jak je město naplánované. Cestování, doprava, kompaktnost města. A pak je měřítko jednotlivých ulic. Chtěli bychom, aby bylo více stromů, aby se zadržovala dešťová voda, ale v současné době místo pro tyto úpravy příliš není. Ne ve smyslu toho, co vidíte, ale co je pod povrchem. Jsou tam sítě se svými ochrannými pásmy. Na stromy a jejich kořeny nezbývá místo. Současné normy s tím prostě nepočítají.

V minulosti jste pracoval ve velkých městech (New York, Los Angeles, Moskva…), co vás táhlo zpátky do Brna?

Nikdy jsem nechtěl emigrovat, vždycky jsem počítal s tím, že se sem vrátím. Jsem Brňák a v Brně se mi líbí. Studoval jsem i v Praze, je to krásné město, ale chtěl jsem zpátky sem. Také tady mám rodinu. A samozřejmě důležitá byla i nabídka této práce, ve své kariéře a se svými zkušenostmi jsem byl v takové pozici, že hlavní architekt města Brna bylo něco, na co jsem byl připravený, co jsem chtěl dělat.

Když porovnáme práci s veřejným prostorem ve velkých městech, jako je LA či New York, s Brnem, v čem by se Brno mohlo inspirovat?

Spíš naopak, ta města by se mohla inspirovat Brnem. Los Angeles je město postavené na autech, tam toho veřejného prostoru moc není. New York se hodně změnil od té doby, co jsem tam žil, ale v 90. letech mu také vládla doprava, Evropa se mnohem více věnuje veřejným prostranstvím. Brno se zvláště za posledních 15 let v tomto ohledu opravdu posunulo.

Jaká jsou vaše nejoblíbenější místa v Brně?

Určitě přehrada, to je fantastické místo. Líbí se mi také, že máme kancelář právě na Zelném trhu, procházka z České sem vám úplně změní den. Mám rád pavilon A na výstavišti, to je pro mě chrám moderní architektury.

A co chystáte do budoucna pro veřejnost?

Skoro každý měsíc pořádáme akci Procházka s městským architektem. Cílem je propagace kvalitní architektury, veřejného prostoru, urbanismu. Vždy pozveme autora nebo autorku projektu, oni o něm pak během procházky povídají účastníkům. Byli jsme třeba v AZ TOWER, architekt Gustav Křivinka představoval, jak tuto nejvyšší budovu v ČR navrhoval, měli jsme také cykloprojížďku kolem Svitavy přes Novou Zbrojovku nebo projížďku motoráčkem po Brně, kde jsme ukazovali, jak bude vypadat síť železničních tratí, až se postaví nové nádraží.