(ni)KAM V BRNĚ

Městské divadlo Brno online; Smrt Pavla I.

2. dubna 2020

Městské divadlo Brno zpřístupňuje fanouškům záznamy starších autorských inscenací. Každou sobotu a středu v 18.00 zveřejní na svém Youtube kanálu MdB TV oblíbené kusy, již mají po derniéře.

Jako další titul pro online vysílání se v Městském divadle Brno rozhodli splnit jedno z diváckých přání. Mnoho z vás psalo, že byste rádi zavzpomínali na výraznou osobnost jejich souboru, se kterou se již na jevišti ani jinde setkat nemůžeme. Erik Pardus byl nezaměnitelným a nezapomenutelným kolegou i přítelem a je s MdB pevně spjatý. A tak vedle dobové recenze hry přinášíme i jeho rozhovor níže.

Smrt Pavla I. (režie Dmitrij Merežkovskij)

V roce 2007 mělo premiéru drama Dmitrije Merežkovského Smrt Pavla I. a Erik Pardus byl za svůj strhující herecký výkon v titulní roli oceněn i Cenou Thálie a inscenace v režii Hany Burešové byla právem označována za to nejlepší, co se toho roku v českém divadle událo. Pojďme se tedy společně ponořit do historicky věrného, psychologicky výstižného a dramaticky strhujícího obrazu ruské despocie a její krutosti v kontrastu s křehkostí člověka. Jedná se o mimořádně silné dílo plné nadčasových dimenzí. Na půdorysu společenské tragédie se rozvíjí i tragédie rodinná, v závěru nabývající mohutnosti tragédií antických.

Smrt Pavla I. Tino Kratochvil

Nadčasový pohled do krutého zákulisí moci

Rozsáhlá vícevrstevnatá tragédie, odrážející dusnou atmosféru po porážce ruské revoluce 1905, faktograficky spolehlivě zpřítomňuje několik březnových dnů r. 1801, kdy byl v Petrohradě šlechtickými spiklenci sesazen a zabit despotický syn Kateřiny Veliké Pavel I. (…) S využitím mimořádně sugestivní, monumentalizující, instrumentální i vokální partitury Vladimíra Franze režisérka Hana Burešová v Merežkovského intencích obratně střídá scény ansámblové s výjevy intimními. V obou těchto rovinách se názorně projeví ambivalentnost psychopatické titulní postavy. Dosud převážně komediálně obsazovaný Erik Pardus opět prokázal, že umí být také plastickým ztělesnitelem rozporuplně složitých charakterů – v tomto případě zákeřně nevyzpytatelného paranoidního tyrana, provokujícího šaška i citlivého zranitelného snílka, upřímně milujícího dvorní dámu kněžnu Annu (Evelína Jirková). K pozoruhodným kreacím zdařilého, dramaturgicky objevného nastudování se řadí ještě např. cynicky pragmatický, hrou na obě strany krk riskující, ale v rozhodujících chvílích chladnokrevný spiritus agens puče gubernátor Pahlen Igora Ondříčka, pochybnostmi zmítaný, váhavý, ale čestný a dobrodušný carevič Alexandr Petra Štěpána nebo jeho morálně silnější půvabná choť Alžběta Pavly Ptáčkové.

Vít Závodský – zdroj Kam

Přehrát video

MdB TV

Smrt Pavla I.

Historické drama

Rozhovor s Erikem Pardusem

Erik Pardus obdržel Cenu Thálie 2007 za roli cara Pavla I. v inscenaci Smrt Pavla I.

  • Máte k postavě Pavla I. nějaký zvláštní vztah?

Mám zvyk, že před každým představením, ať už lehčím nebo těžším, si musím celou tu roli projít technicky – text si řeknu zpaměti, na tom strávím nejméně dvě hodinky. Jsem v tomhle ohledu trochu nervák. Mám rád přesnost a ne nahodilost – však ono to nějak dopadne. V téhle hře je velmi mnoho textu, a tak přicházím do divadla mnohem dřív před oficiálním nástupem, sedím v šatně a opakuji si to. Ale přesto je to pak na jevišti taková zvláštní adrenalinová a současně tajemná záležitost. Tajemná z očekávání, co přijde. Člověk nikdy neví, co to s ním udělá, jaká situace ho zaskočí. Např. dlouhé dialogy s Igorem Ondříčkem, kdy se dojmu. Stane se, že kolega něco řekne, a vám se to nečekaně, neplánovaně spojí do nějakého kontextu, vstoupí vám to do duše a je vám nekontrolovaně, bezbranno. Najednou cítíte, že se nemáte pod kontrolou. To jsou skutečně riskantní situace, protože se může stát, že se vám stáhne krk a nebudete moci mluvit. Takové okamžiky vás zaskočí, ale zároveň je to hodně krásné. Tam cítíte, že to není mrtvá záležitost, ale že to divadlo je živé. Nejde o to, odříkat text, popít a pokouřit s kamarády v klubu a pak odehrát druhou půlku. O tom to rozhodně není. Je to hrozně hezké v tom, že se na to člověk těší. Neříkám zvráceně, ale tajuplně. Kdy to přijde, kdy se to stane, co nám která scéna dá… zkrátka těším se na to kouzlo.

31. 3. 2008 Josef Meszáros, 1. kulturní portál scena.cz

Podpořte brněnskou kulturu online a sdílejte ji s přáteli.