Černá pole – vilová čtvrť plná života, její zajímavá historie i současnost
Přejato z březnového časopisu KAM v Brně 2020.
Jméno čtvrti je odvozeno od černé půdy, která se tu od pradávna nacházela. My se teď podíváme na historii i současnost Černých Polí. Čeká nás procházka mezi kavárnami i parky, seznámení se s pohnutými osudy a především… neobyčejná architektura.
Od únětického sídliště ke Schwarzenfeldu
V místech, kde dnes stojí Dětská nemocnice, se dle archeologických nálezů před více než 3 500 lety nacházelo sídliště lidu únětické kultury, jejíž dávná přítomnost je patrná na více místech našeho území. První písemné zmínky pochází ze 14. století našeho letopočtu a mluví o oblasti dnešních Černých Polí jako o opravdových polnostech, od 15. století se tu pak čile pěstovala vinná réva. Ve Schwarzenfeldu, jak je také již od 15. století území budoucí čtvrti označováno, se také až do roku 1782 nacházel Hutterův rybník (plocha Lužánek a náměstí 28. října) a po dnešní ulici Milady Horákové vedla hráz. V 19. století se v dříve čistě zemědělské oblasti objevují dva areály cihelen a první zástavba, čímž byl položen základ budoucí hustě osídlené čtvrti. Zajímavý objekt tu vznikl v roce 1848 – jednalo se o první českou ochranovnu zanedbané mládeže. O téměř 40 let později, nedlouho po smrti jejího hlavního
mecenáše, instituce ukončila svoji činnost a kvůli zanedbanosti místních chovanců se jí začalo přezdívat „zpustlovna“ či „malý Špilberk“.
Pohled z věže kostela sv. Jakuba na Černá Pole v roce 1900. Fotohistorie
Doba vilová
První vily se objevují v Černých Polích v 60. letech 19. století. Jedná se z velké části o práci architekta Josefa Arnolda, ať už mluvíme o vůbec nejstarší Kaiserově vile, Giskrově nebo Arnoldově vile. Jednou z nejvýznamnějších ukázek funkcionalistické architektury nejen v Brně je samozřejmě meziválečná vila Tugendhat, kterou netřeba představovat. Ve čtvrti nalezneme také školské objekty ukrývající vlastní příběhy, od Mendelovy univerzity až po základní školu na Merhautově ulici, kde byly za
druhé světové války shromažďovány osoby židovského původu před transporty do koncentračních táborů. Vily, školy a nájemní domy na území Černých Polí doplňovaly také domy dělnické, kde bylo třeba ubytovat co nejvíce pracujících. Například v jednopodlažním domě s 15 pokoji na ulici Černopolní bydlelo v jednu chvíli neuvěřitelných 88 osob. Ukončeme kapitolu o historii verši Josefa Merhauta, který v Černých Polích bydlel a ve stejnojmenné sbírce končí jednu z básní slovy: „Tak z černé půdy jedny květy vzrůstaly, a tam, kde obzor vlní čára křivá, kdes v mlhách duše naše duo zpívaly: mé slovo a Tvá barva zádumčivá.“
Fotoreportáž pro nás tentokrát byla výzvou, tolik zajímavých míst po celé čtvrti se jen tak nevidí. Zkusili jsme pro vás vybrat ta nejcharakterističtější. Připraveni? Tak nasedněte a valíme do Blekfíldu.
Náměstí 28. října. Věděli jste, že na místě tohoto náměstí s parkem byl ještě v druhé polovině 19. století rybník? Po jeho vysušení došlo k výstavbě rezidentních domů a výsadbě parku, v němž nyní nalezneme památník brněnským obětem holocaustu. Pocket media/Ivo Dvořák
Mýdlo a Traubka. Dvě legendy brněnského nočního života se na sebe koukají přes ulici přesně na pomezí Černých Polí. Málokdo z nás, kdo jsme v Brně prožili studentská léta, nebyl hostem alespoň v jednom z těchto podniků. Pocket media/Ivo Dvořák
Dětská nemocnice. V Černých Polích byla dětská nemocnice již od roku 1898. Funkcionalistický pětipodlažní lůžkový pavilon B, dominující svému okolí, byl dostavěn v roce 1953, později přibyly další budovy tvořící dnešní podobu areálu. Pocket media/Ivo Dvořák
Kavárna Pole. Naproti nemocnici nás zaujala taktéž funkcionalistická Kavárna Pole. Návštěvu dvoupodlažní kavárny (a místní kávu) jsme si při procházení Černých Polí opravdu užili. Pocket media/Ivo Dvořák
Schreberovy zahrádky. Na fotce vidíte fenku Tuli. Park, ve kterém se prohání, tu však nebyl vždy. V 19. století byste tu nalezli hřbitov, od roku 1907 pak vůbec první zahrádkářskou kolonii v Brně. Zahrádky byly na park přeměněny teprve v 50. letech 20. století. Pocket media/Ivo Dvořák
Vila Löw-Beer. Secesní vila z počátku 20. století, původně postavená pro průmyslníka Moritze Fuhrmanna. Doporučujeme si vyhledat pohnutý osud vily i jejích obyvatel, její historie rozhodně stojí za vaši pozornost. Pocket media/Ivo Dvořák
Kavárna Era. Nejcharakterističtější černopolská kavárna? Jednoznačně Era. Původně volně stojící obytný dům Josefa Špunara z let 1927–1929 podle projektu Josefa Kranze je objektem, který byste rozhodně neměli minout. Pocket media/Ivo Dvořák
Pivnice Na Šrébráku. Tady nám chutnalo. Výborné a skvěle ošetřené pivo, které k vám putuje rovnou z vedlejšího chladicího boxu, příjemná atmosféra, to jsou hlavní devízy Pivnice Na Šrébráku, do které se určitě při další návštěvě Černých Polí zastavíme. Pocket media/Ivo Dvořák
Vila Tugendhat. Netřeba představovat. Rozhodně potřeba vidět! Vila Tugendhat patří jako ukázka základních děl funkcionalismu do seznamu světového dědictví UNESCO. Stavba německého architekta Ludwiga Miese van der Rohe pochází z let 1929–1930. Pocket media/Ivo Dvořák
Schodová. Vizuálně netradiční úzká ulice stoupající do svahu je při svém výstupu doprovázena širokým schodištěm. Tvoří jeden z charakteristických brněnských pohledů a zároveň jakousi bránu od Lužánek dál do Černých Polí. Pocket media/Ivo Dvořák
Arnoldova vila. Jedna z nejstarších vil v Černých Polích je dnes vidět ze zahrady Löw-Beerovy vily, až k ní se však dostanete jen s obtížemi. Chátrající objekt by se měl v nejbližších letech dočkat rekonstrukce. Pocket media/Ivo Dvořák
Mendelova univerzita. Nejstarší zemědělská vysoká škola na našem území, zároveň jedna z pěti veřejných vysokých škol v Brně. Její budovy tvoří již více než 100 let výrazný prvek čtvrti. Pocket media/Ivo Dvořák
Černá Pole - vilová čtvrť plná života, její zajímavá historie i současnost
Novorenesanční Vila Karla Kaisera z roku 1860 je nejstarší vilou v Černých Polích. Ačkoli není volně přístupná, můžete si ji prohlédnout alespoň zvenku z ulice Černopolní. Pocket media/Ivo Dvořák