Moje
oblíbené

Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci

Je monument postavený ke slávě Boží v letech 1716 až 1754. Jeho hlavním účelem byla okázalá oslava katolické církve a víry, částečně vyvolaná pocitem vděčnosti za ukončení moru, který na Moravě udeřil v letech 1714 až 1716. 35 metrů vysoký sloup představuje nejvyšší sousoší České republiky a jeho součástí je i malá kaple. Od roku 1995 je společně s Mariánským sloupem a barokními kašnami národní kulturní památkou. V roce 2000 byl jakožto jedno z vrcholných děl středoevropského baroka zařazen na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Budování morových sloupů odstartoval Tridentský koncil, který tak dal období baroka jeden z výrazných rysů. Vzorem byl sloup na Piazza Santa Maria Maggiore v Římě, vztyčený roku 1614. Dobou svého vzniku patří olomoucký monument až k posledním příkladům této módní vlny. Ale svou výtvarnou koncepcí, bohatstvím figurální výzdoby a konečně i rozměry a výškou se od všech podobných památek výrazně odlišuje. Sloup se po svém dokončení stal pro obyvatele města zdrojem nesmírné hrdosti, protože všichni, kdo se na jeho stavbě podíleli, byli občany Olomouce. Jeho vysvěcení 9. září se osobně účastnil tehdejší první pár monarchie, císařovna Marie Terezie se svým manželem Františkem I. Štěpánem Lotrinským.

zdroj: http://www.unesco-czech.cz/olomouc/

Možná nevíte, že...

Jako projev díků za přečkanou morovou epidemii v Olomouci sloužil Mariánský sloup na Dolním náměstí. Ale jeho staviteli Renderovi se zdál málo honosný, proto přišel s myšlenkou postavit na Horním náměstí sloup mnohem velkolepější.

Olomoucký trojiční sloup je vrcholným dílem hned několika umělců a řemeslnických mistrů, kterým ale mnoho štěstí nepřinesl. První, kdo zemřel již během stavby, byl Václav Render. Ani jeho následovníkům, Františku Thoneckovi, Janu Václavu Rokickému a Augustinu Scholtzovi, nebylo dopřáno spatřit dokončenou stavbu. Tu dokončil až Rokického syn Jan Ignác.

Pozlacená replika dělové koule připomíná, že sloup byl několikrát zasažen pruskými děly během obléhání roku 1758. Olomoučtí se vydali v procesí žádat pruského generála, aby jeho vojáci na monument nestříleli. Generál James Keith jejich přání  vyhověl, a tak byl sloup dalších škod ušetřen.

Podobné objekty

Kde nás najdete
 
Ve zvoleném programu již tento objekt je. Zvolte jiný.
Nastala chyba. Zkuste zvolit znovu objekt pro přidání.
Pro přidání do programu je nutné se přihlásit.
Přihlásit nebo zaregistrovat se zde

Může vás zajímat