Brněnské výstaviště

Areál brněnského výstaviště patřil k nejvýznamnějším funkcionalistickým stavebním komplexům na světě. Dnes nabízí výstavní plochu až 190 000 m².

Na konci 19. století patřilo Brno mezi nejvýznamnější průmyslová centra habsburské monarchie. Přípravy na stavbu veletržního areálu tedy začaly ještě za dob Rakouska-Uherska, ovšem byly přerušeny 1. světovou válkou. Snaha o jeho vybudování nakrátko polevila, ale v roce 1923 využili zástupci zdejších průmyslových a obchodních kruhů rozhodnutí uspořádat v Brně velkou výstavu k desátému výročí založení republiky. Projekt získal podporu, město vykoupilo pozemky (do té doby známé jako Bauerova rampa) a vypsalo architektonickou soutěž, ve které uspěl návrh Josefa Kalouse. Hlavním motivem byl monumentální kruhový nástupní prostor, z něhož se rozbíhaly dvě široké promenády lemované jednotlivými pavilony, které podle Kalousova konceptu dopracovali další architekti.

Výstavba začala na sklonku roku 1926 a práce postupovaly poměrně rychle. Celý komplex se podařilo dokončit za necelý rok a půl. Provoz výstaviště byl slavnostně zahájen 26. května 1928. Výstava soudobé kultury v Československu přilákala až do září téhož roku více než dva a půl milionu návštěvníků.

Během okupace areál zabrala německá armáda a na konci války byl těžce poškozen, takže se uvažovalo o jeho zrušení. V roce 1947 byla ale zahájena obnova. Z původních pavilonů se jich dodnes zachovalo jen několik.

Dochované stavby z roku 1928 a několik nejvýznamnějších objektů pozdějšího data jsou dnes památkově chráněny. V areálu je také několik sochařských děl. Nejznámější je alegorické sousoší Nový věk od Vincence Makovského, které sem bylo přeneseno ze světové výstavy Expo 1958, kde získalo Velkou cenu.